Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci vypátrali 50 žijících bachařů z Osvětimi a ženou je k soudu

  11:24aktualizováno  11:24
Téměř sedm dekád po skončení druhé světové války stále unikají spravedlnosti dozorci z vyhlazovacích táborů Třetí říše. Na padesátku z nich mají nyní spadeno němečtí vyšetřovatelé. Bývalí dozorci z Osvětimi, jimž je vesměs kolem 90 let, by měli v příštích týdnech stanout před soudem.

Účastníci vzpomínkového aktu u vstupní brány do koncentračního tábora v Osvětimi | foto: AP

Dvaasedmdesát let od chvíle, kdy se poprvé otevřela brána největšího koncentračního tábora se zlověstným nápisem "Arbeit macht frei", by před justicí měli stanout bývalí dozorci z továren na smrt statisíců lidí. Německý Centrální úřad pro objasňování nacistických zločinů hodlá údajně v nadcházejících týdnech zahájit předběžné vyšetřování padesátky tehdejších "bachařů". Informovaly o tom deníky německé mediální skupiny WAZ

Žalobci úřadu sídlícího v Ludwigsburgu na jihozápadě Spolkové republiky zveřejnili jména všech pěti desítek podezřelých i jejich aktuální bydliště, řekl německému deníku šéf vyšetřovací skupiny Kurt Schrimm. Vyslechnou si obvinění z napomáhání k vraždě.

Bývalí dozorci z koncentračního tábora Auschwitz - Birkenau žijí roztroušeně v různých částech země. Všem je v současnosti kolem devadesáti let. Ani jejich vysoký věk a s tím související zdravotní stav by ovšem neměly ovlivnit skutečnost, zda dojdou spravedlivému trestu za své zločiny.

Jakákoli činnost v koncentračním táboře se rovná spoluvině

Centrální úřad pro objasňování nacistických zločinů od svého založení v roce 1958 postavil v předběžném řízení před spravedlnost na téměř sedm a půl tisíce podezřelých. Podobný případ řešil například před dvěma lety, když odsoudil bývalého dozorce z vyhlazovacího tábora Sobibor v dnešním Polsku Johna Demjanjuka. Prokázal mu vinu na napomáhání k vraždě asi 28 tisíc osob.

Fotogalerie

Ačkoli Demjanjuk loni v březnu zemřel, a nenastoupil tak pětiletý trest, šéf německých vyšetřovatelů Schrimm je přesvědčen, že se jedná o významný precedens.

S dozorci z koncentračních a vyhlazovacích táborů je podle jeho názoru možné vést soudní procesy, a to i v případech, kdy nebude možné prokázat jim přímý podíl na zločinech zejména kvůli nedostatku svědků. Od padnutí verdiktu v procesu Demjanjuk podle Schrimma stačí "jakákoli činnost v koncentračním táboře k odsouzení za napomáhání k vraždě".

Stopy vedou do Jižní Ameriky, cestu zametal Vatikán

Stopy spoluviníků nejrozsáhlejšího zvěrstva v dějinách lidstva zavedly německé vyšetřovatele leckdy i tisíce kilometrů od jejich vlasti. Bývalé nacistické pohlaváry se jim podařilo odhalit i díky procházení záznamů brazilské imigrační správy z období bezprostředně po druhé světové válce, píšou listy WAZ. Řada vysoce postavených nacistů totiž před pádem Berlína stačila uprchnout do Jižní Ameriky, kde si vytvořili novou identitu, a unikali tak spravedlnosti.

V útěku z Třetí říše pomáhala nacistům k tomu speciálně vytvořená organizace ODESSA (Organizace bývalých příslušníků SS). Podzemní organizace "ukryla do bezpečí" řadu špiček zejména v Argentině, jíž tehdy vládl tvrdou rukou Juan Perón. Ojedinělé nebylo ovšem ani začlenění bývalých členů SS do společnosti nově vznikajícího Západního Německa.

Žádným tajemstvím není ani skutečnost, že v útěku nacistům pomáhala také katolická církev. Před deseti lety otřásalo Vatikánem obvinění, že někdejší uchazeč o papežský stolec, bývalý janovský arcibiskup a později kardinál Giuseppe Siri, napomáhal nejvyšším nacistickým špičkám ve zmizení z Evropy. Údajně v letech 1945-1951 umožnil prchnout například Adolfu Eichmannovi nebo Josefu Mengelemu.  

Po stopách spravedlnosti unikajících  zločinců se bezprostředně po válce vydali "lovci nacistů".  V očích veřejnosti takto asi nejvíce proslul Rakušan židovského původu Simon Wiesenthal, ačkoli toto označení sám odmítal. Podílel se například na dopadení Adolfa Eichmanna, jenž poslal na smrt do Osvětimi 440 tisíc maďarských Židů. Oficiálně Wiesenthalovy zásluhy na Eichmannově dopadení ale izraelská zpravodajská služba Mosad odmítá (podrobnosti o dopadení Adolfa Eichmanna Mosadem v Argentině zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.