Pohled na Braniborskou bránu ze střechy berlínského Bundestagu (ilustrační

Pohled na Braniborskou bránu ze střechy berlínského Bundestagu (ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Devět spolkových zemí místo šestnácti? Němci řeší, jak ušetřit

  • 42
Vítejte v Šlesvicku-Holštýnsku-Hamburku-Meklenbursku-Předním Pomořansku! Takový nápis by mohli v budoucnu spatřit návštěvníci severního Německa. U sousedů totiž diskutují o tom, zda ze současných šestnácti spolkových zemí neudělat jen devět. A výrazně tím neušetřit.

Podle listu Die Welt by jednou z nových superzemí mohl být právě v úvodu zmíněný útvar, ve kterém by se spojily tři státy - Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk a Meklenbursko Přední Pomořansko. Protože i v němčině by takový název zněl krkolomně, používají média vzhledem ke geografické poloze těchto tří zemí kratší pracovní pojmenování: Severní stát.

Německo budoucnosti?

Kromě toho by se prý někdy v budoucnu Sársko mohlo sloučit s Porýním-Falcí, Brémy s Dolním Saskem, Berlín s Braniborskem a Saskem-Anhaltskem a Durynsko se Saskem. Proč by vlastně mohlo být spojování zemí finančně výhodné? Od roku 2020 začíná platit přísná zákonná "brzda", která německým zemím zakazuje kupit nové dluhy.

"Komu se do roku 2020 nepodaří vypracovat na budoucnost orientovaný rozpočet, riskuje svou samostatnost," vysvětluje Ulrich Nußbaum, berlínský radní zodpovědný za rozpočet.

Právě zadlužené německé hlavní město patří mezi ty spolkové státy, jejichž finanční výhled do budoucna nevypadá příliš růžově. Koncem roku 2019 navíc přestane platit systém, podle kterého se rozdělují peníze mezi jednotlivými zeměmi a celostátními orgány. Jak to bude dál? Tak to by Němci mohli začít řešit již v nejbližších měsících. 

"Debata o spojování zemí by se ale rozhodně neměla vytratit," říká Reiner Holznagel, šéf sdružení, které si klade za cíl snížení daní. Holznager si myslí, že slučování zemí může přinést miliardové úspory. Škrtalo by se prý nejen na úřadech, ale i mezi politickým personálem.

Třeba premiér Saska Anhaltska Reiner Haseloff si slučování dokáže představit: "Splynutí zemí je v zásadě smysluplné. Středně či krátkodobě ho ale nepovažuji za realistické." Premiér Meklenburska-Předního Pomořanska Erwin Sellering na úvahy reaguje razantněji. "My sázíme na spolupráci, nikoliv na fúzi s dalšími severoněmeckými státy," zdůrazňuje.

Kořeny současného spolkového členění je nutné hledat v době po druhé světové válce, kdy Hitlerovo Německo obsadili Spojenci. Úvahy o spojování zemí však s výjimkou vzniku Bádenska-Württemberska v roce 1952 nikdy nedošly naplnění. V roce 1996 kupříkladu v referendu propadl návrh, podle kterého měl jeden celek vzniknout z Berlína a Braniborska. Mnozí Braniboři se tehdy báli, že budou oproti Berlíňanům znevýhodněni. I nyní je třeba myšlenku slučování, která se periodicky vrací, brát s rezervou. Copak by nějaký stát odstranil sám sebe?


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video