Historik Jan B. Uhlíř v redakci iDNES.cz

Historik Jan B. Uhlíř v redakci iDNES.cz | foto: iDNES.cz

Němci by v roce 1938 vyhráli, náš odpor by je ale šokoval, míní historik Uhlíř

  • 190
S výročím mobilizace v září 1938 je neodlučitelně spjata otázka, zda se Československo mělo nacistům postavit. Historik Jan B. Uhlíř soudí, že ano. "Němci by naší odhodlaností a schopností obrany byli překvapeni, možná i šokováni," říká, i když schopnost republiky klást odpor počítá jen v týdnech.

Podle historika Uhlíře Československo nemohlo získat pomoc ani z východu.

"Malá dohoda již existovala pouze teoreticky. Polsko a Rumunsko by nesouhlasily s transferem sovětských jednotek přes jejich území - Rumunsko kvůli hrozbě německých sankcí, Polsko jen čekalo na náš konflikt s Německem, aby si urvalo svůj díl našeho území. A teorii ochoty SSSR pomoci, obávám se, rozpracovali do obludné šíře až marxističtí historici," vypočetl.

Navzdory osamocenosti Československa ale soudí, že se republika bránit měla, i když bez vyhlídek na konečný úspěch - zejména v celoevropském kontextu.

Tři fronty, čtyři až šest týdnů odporu. I tak to mělo smysl
"Byli bychom zřejmě nuceni podstoupit boj na třech frontách - proti Německu, Polsku a zřejmě i Maďarsku. Naše šance na obranu v izolovaném, osamoceném konfliktu, na který jsme nebyli připraveni - počítali jsme s podporou Francie - lze co do délky odhadovat na čtyři až šest týdnů," vysvětlil si Uhlíř.

Navzdory tomu hned v několika odpovědích zopakoval, že podle jeho názoru se Československo na ozbrojený odpor postavit mělo.

. VIDEO: UNIKÁTNÍ DOKUMENT Z MOBILIZACE

Mobilizace 1938Podívejte se na úplnou verzi dokumentu o mobilizaci, který zpracoval a dnes zveřejnil Vojenský historický ústav.

Zdaleka ne všude se Němci podle Uhlíře mohli vyhnout pohraničním opevněním. "Jeho progresivita a kvalita převyšovala francouzskou Maginotovu linii. Němečtí výsadkáři, kteří byli nasazeni při útoku na Západ, v Belgii tvrdili, že proslavená a legendární pevnost Eben Emael byla proti čs. opevnění dětská hračka."

Historik také připomněl, jak se Francii mnichovská dohoda rychle vymstila. "Německo s radostí zařadilo do sestavy wehrmachtu naše tanky LT vz. 35 a s nimi úspěšně útočilo na Francii v roce 1940. Výzbroj a výstroj československé armády pro 42 divizí na bojových stavech byla pro wehrmacht vítanou posilou. Po vzniku protektorátu navíc vzrostla zbrojní výroba říše o 26 procent, vypočetl.

Právě jeden z pěti posledních zbývajících tanků LT vz. 35 se nedávno podařilo získat českým historikům zpět z USA, kde skončil poté, co ho Američané zabavili nacistům. - více o získaném tanku LT vz. 35 čtěte zde

Chystal se v Berlíně puč?
Podle Uhlíře také existuje teoretická možnost, že by se proti Hitlerovi vzbouřili po útoku na Československo jeho vlastní důstojníci.

"To plánoval tehdejší podplukovník Hans Oster z výzvědné služby Abwehr. Pak bychom svou rozhodností zřejmě zabránili vzniku 2. světové války, holokaustu... to je ale samozřejmě pouhá teorie a tu my historici nemáme rádi," napsal Uhlíř. (Oster byl rozhodným odpůrcem nacistů, pracoval proti nim "zevnitř". Varoval před německým útokem například Nizozemce. Na konci války ho nacisté popravili - pozn. red.)

Hodnocení prezidenta Edvarda Beneše, který mnichovský diktát týden po vyhlášení mobilizace přijal, ale historik považuje za obtížné. "Žádný stát, který se nacistickému Německu postavil se zbraní v ruce, nezanikl. To je však dnešní konstatování. V době Mnichova se prezident oprávněně obával, že by mohlo dojít k národnímu masakru," zodpověděl dotaz čtenáře Uhlíř.

Speciál o výročí mobilizace najdete zde.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Rok 1938 - Mnichov a mobilizace

Nejlepší videa na Revue