Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci a Češi spolu chystají jednotku

  12:16aktualizováno  12:16
Češi, Němci a Rakušané by mohli do roku 2007 vytvořit společné vojenské bojové uskupení označované jako battle group. Bylo by ho možné nasadit v rámci zahraniční mise Evropské unie. O plánu se vedou jednání na politické i vojenské úrovni.

Skutečnost, že jednání probíhají, potvrdil v úterý v Praze generální inspektor Bundeswehru Wolfgang Schneiderhan.

Bojové uskupení má být součástí sil rychlé reakce Evropské unie, které by zasahovaly třeba při prosazování míru i mimo starý kontinent. Počítá se, že v něm bude působit půldruhého tisíce vojáků. Náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka předpokládá, že Češi by mohli přispět 300 - 350 příslušníky ozbrojených sil.

Český ministr obrany Karel Kühnl upozornil, že se zatím vedou jen pracovní jednání. Zároveň ale prohlásil, že žádná jiná racionální cesta, než vytvoření společného bojového uskupení společně s Němci, neexistuje.

Kühnl zdůrazňuje, že čeští vojáci, s nimiž se pro bojové uskupení počítá, bude možné nasadit i v rámci Sil rychlé reakce Severoatlantické aliance. Rozhodně odmítá, že by se vytvořením evropských "battle groups" duplikovaly struktury Evropské unie a NATO.

Právě obavy z toho, že se EU hodlá alianci plést do jejího poslání, byly jedním z důvodů, proč třeba představitelé největší opoziční strany ODS vizi česko-německé vojenské spolupráce zavrhovali.

Bojové uskupení nebude klasickou jednotkou. Čeští, němečtí i rakouští vojáci by se připravovali na území svých států. Spojili by se až při případné vojenské operaci přímo na místě. Tím lze vysvětlit předpoklad, že čeští vojáci by se mohli účastnit i akcí NATO. Záleží na tom, jaká mise by se chystala - zda pod hlavičkou aliance, či Evropské unie.

Skutečnost, že Rakousko není členem NATO, by tedy neměla českou stranu při rozhodování o možnosti nasazení vojáků nijak svazovat.

Rozdílné přístupy Němců a Čechů
Jednou z výhrad, které se mohou vůči německo-česko-rakouskému bojovému uskupení objevit, je že Němci a Češi mají rozdílné přístupy k nasazení vojáků při odvracení střetů dvou znesvářených stran v místech konfliktů.

Praha zvláště po zkušenostech z březnových střetů mezi Srby a Albánci v Kosovu prosazuje, aby mezinárodní síly dostávaly silný mandát a mohly protivníky oddělovat i s pomocí síly. Objevuje se názor, že Němci jsou naopak příliš svázáni politickými omezeními pro zásahy svých vojáků.

Generál Schneiderhan v této souvislosti nicméně upozorňuje, že i jeho země má zájem na maximální účinnosti. Německý parlament například umožnil, aby v kritických situacích bylo možné použít slzný plyn.

Řada českých politiků, zvláště z opozičních stran KSČM a ODS, se však obává, že vojenská spolupráce mezi Němci a Čechy bude vyvolávat negativní historické reminiscence. Formování společné jednotky s Německem proto považují pro českou veřejnost za nepřijatelné. analýza ZDE

Ministr Kühnl na druhé straně nepředpokládá, že by ODS viděla tento argument jako rozhodující. Spíše připouští, že část nejsilnější opoziční strany bude mít v budoucnu výhrady k jakékoliv bezpečnostní spolupráci v rámci unie.

Proč zrovna Německo
Ministr zahraničí Cyril Svoboda nedávno zdůrazňoval symboliku, s níž je plán na vytvoření bojového uskupení spojen: "Spolupráce českých a německých vojáků by symbolizovala definitivní uzavření určité kapitoly v dějinách mezi oběma národy."

Potřebu takového gesta však česká opozice zpochybňuje. Politici ODS Petr Nečas či Hynek Fajmon trvají na tom, že Česko by se mělo ve vojenské oblasti orientovat spíše na součinnost s Američany či Brity a poukazují na pozitivní zkušenosti ze společného působení britských a českých vojáků v dřívějších zahraničních misích.

Ministr obrany Kühnl spíše než "symboliku" zdůrazňuje "racionalitu" spolupráce s Němci. Němečtí i čeští vojáci se budou připravovat na území svých států, ale nutné budou i stmelovací nácviky. To je v případě sousedních zemí jednodušší.

Za racionální považuje i plán, podle něhož se v rámci jednotlivých bojových uskupení sejdou vojáci jedné velké země společně s vojáky menších či středně velkých států. Výjimkou je ovšem Británie, která chce v první fázi budovat svou evropskou "battle group" samostatně. Kühnl zdůrazňuje, že bojové uskupení není trvalou jednotkou.

Do budoucna se tedy neznemožňuje spolupráce Čechů s jinými zeměmi. Navíc i v případě nynějšího plánu musí být vše schváleno na politické úrovni.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Afghánistán, Kábul
Na bojišti nikdy nevyhrajete, vzkázal Talibanu šéf NATO

NATO ani Spojené státy nedovolí, aby se Afghánistán stal znovu bezpečným útočištěm pro mezinárodní teroristy, shodli se během nečekané návštěvy Kábulu šéf...  celý článek

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.