K útoku na osm Indů došlo během víkendových lidových slavností v saském městečku Mügeln. Konflikt údajně začal asi hodinu po půlnoci na tanečním parketu ve stanu na náměstí.
Skupina mladých Indy napadla a pronásledovala je po městě. Stihli se schovat v blízké pizzerii, do které je vpustil indický číšník bočním vchodem.
"Prchající Indy pronásledovalo asi padesát účastníků akce a velké množství zvědavců," píše se v policejní zprávě. Část útočníků se poté začala do pizzerie dobývat, část se jala demolovat auto majitele restaurace.
Řádění učinila přítrž až policie, která útočníky vytlačila. Výsledek: osm zraněných Indů, z toho jeden těžce, a dva zranění policisté.
Útok neonacistů
Okamžitě se začalo spekulovat o ultrapravicovém pozadí honu na Indy. Při útoku zazněla hesla jako "Cizinci pryč" a "Zde vládne národní odpor". Dav přihlížejících si při dobývání pizzerie údajně také s chutí zatleskal.
Starosta Mügelnu Gotthard Deuse tvrdí, že pokud šlo o ultrapravicový útok, pak museli neonacisté přijet odjinud. Pětitisícové městečko prý vlastní extremistickou scénu nemá.
Zatímco ale starosta zpočátku tvrdil, že o možném ultrapravicovém útoku dopředu věděl a upozorňoval policii, nyní extremistický motiv spíše popírá. "Kdo strká hlavu do písku, posiluje pravicové extremisty," plísní ho předsedkyně zelených Claudia Rothová.
Policie případ vyšetřuje. Krátce po útoku zatkla dva mladíky ve věku 21 a 23 let, ale zanedlouho je opět propustila.
Odpor antifašistický, nikoli národní
Pronásledování Indů vyvolalo negativní reakci celé německé politické scény. Sociální demokrat Dieter Wiefelspütz se vyslovil pro větší prevenci a znovu oprášil zákaz ultrapravicové NPD.
Dolnosaský ministr vnitra Uwe Schünemann (CDU) zase prohlásil, že u něj by se nic takového nestalo. "My provozujeme strategii nulové tolerance," řekl Süddeutsche Zeitung.
Proti útoku protestoval i Stephan Kramer, předseda Ústřední židovské rady v Německu. Kritizoval ale také vládu, které prý chybí akční plán, jak s pravicovým násilím zatočit. "Včera barevní, dneska cizinci, zítra homosexuálové a lesby, anebo možná Židé," tvrdí Kramer.
Podle židovského představitele lze opět mluvit o no-go zónách, především v oblastech bývalého východního Německa. Termín "no-go areas" se poprvé objevil před loňským fotbalovým šampionátem. Označoval rizikové oblasti, kterým by se měli fanoušci s jinou barvou kůže raději vyhýbat.
Nezůstává ale jen u politických prohlášení. Během včerejška se v ulicích Mügelnu spontánně sešlo zhruba dvě stě demonstrantů z řad levice, aby proti útoku protestovali. Demonstrace, kterou úřady dodatečně schválily, se podle mluvčího odehrála v podstatě bez problémů.
Ultrapravicových trestných činů v Německu přibývá. Jen za prvních šest měsíců roku došlo k 5321 ultrapravicově motivovaným trestným činům, z toho v 339 případech šlo o násilné akty. Zraněno bylo 324 lidí, zatykačů bylo vydáno devět.
