Dr. Pamela Yelicková, která tento vědecký projekt řídila, uvedla, že bude-li vše pokračovat podle jejích představ, bude možné "pěstovat" zub patřičné velikosti a tvaru. Za přibližně pět let bude jasné, zda bude možné tyto technologie užívat v běžné praxi. A za dalších pět až deset let by se pak "přirozené umělé" zuby mohly rozšířit.
Vědci zatím tyto technologie zkoumali pouze na zvířecích tkáních. K testům užívali buňky z vyvíjejících se zubů šestiměsíčních selat. Po třiceti týdnech se jim podařilo uměle získat "zárodek" zubu, který měl všechny "stavební materiály" jako opravdový zub. Právě v tom byl jejich počin průlomový.
V minulosti se dařilo uměle stvořit jednotlivé tkáně, nikoliv však všechny najednou. "Ukazuje to cestu k biologické léčbě zubů s použitím nových technologií tkáňového inženýrství," řekl Joseph Vacanti, jeden z autorů výzkumu.
V obecné rovině experti výsledky vítají také jako důkaz, že "tkáňové inženýrství" má patrně velkou budoucnost a značný potenciál také v jiných lékařských oborech. "Potenciál těchto výsledků je obrovský a může mít dalekosáhlé důsledky pro možnosti léčby pacientů," uvedl Dr. Bruce Donoff, vědec z Harvardovy univerzity.
V současnosti mají zubaři k dispozici syntetické zubní implantáty, jejichž užívání je zatím poměrně velmi úspěšné. Někteří pacienti si na ně však nedokážou zvyknout a s jejich užitím jsou spojeny i některé další problémy. "Přirozené implantáty" by podle lékařů měly lepší vlastnosti a původní zub by nahradily mnohem lépe, neboť by se shodovaly velikostí i tvarem.
