Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nemám se za co stydět, říká Kinský

  0:01aktualizováno  0:01
S mohutnými licousy připomíná František Oldřich Kinský panovačného Trautenberka z večerníčků. On sám říká, že není bohatý a lidé tady jsou k němu přátelští.Ačkoli se Kinský, žijící odmalička v Argentině, živil podnikáním, v posledních letech se z něho stal soukromý archivář vlastního rodu.

Procházím archivy, abych zjistil, co je pravdy na všech těch pověstech a pomluvách," říká sedmašedesátiletý potomek hlavní větve starobylého rodu Kinských. Rod se sice počítá ke staré české šlechtě, ale jeho otec čelil podezření z kolaborace s nacisty těsně před válkou.

Našel jste něco, za co se stydíte?
Požádal jsem berlínský archiv, aby dohledal, jestli byl můj otec členem nacistické strany nebo jestli byl v SS. Nic nenašli. I kdyby někdo dokázal, že můj otec byl Göringův přítel v letech 1936-38, byl bych překvapen, ale nemohl bych ho za to odsoudit.

Göring byl tehdy ministrem státu, který ještě nebyl zločineckou diktaturou. Ve 20. století jsme prošli všemi možnými -ismy, komunismem, socialismem... mnoho lidí dělá chyby. Těch můžete litovat, ale pokud jste se jich dopustili v dobré víře, pak se nemusíte stydět.

Jak je to s vaším občanstvím?
Československé občanství mám od narození, stejně tak argentinské. Když jsme se před válkou s matkou odstěhovali do Argentiny, začal jsem používat to argentinské. Pracoval jsem v USA, kde jsem se nemohl prokazovat pasem komunistické země. A tak jsem československý pas neobnovil. Po roce 1989 jsem na české ambasádě v Argentině požádal o pas.

Konzul žádal doklad občanství, protože jsem mohl o něj přijít či se ho vzdát. Chtěli rodný list, oddací list, všechno poslali do Prahy a odpověděli mi v roce 2001 prohlášením, že jsem vždy byl českým občanem, a získal tak pas.

Ale česky nemluvíte...
Ještě jsem nezačal s hodinami. Mluvím šesti jazyky a všechny jsem se naučil tak, že jsem v té zemi žil. Teď se snažím zapamatovat si každý den jedno české slovo.

Řekl jste, že se přestěhujete, až dostanete zpět palác Kinských...
To není pravda. Řekl jsem, že se přestěhuji, až tady budu mít dostatek práce. Musím se postarat o rodinu, nemám žádné závratné jmění. Lidé si myslí, že jsem pohádkově bohatý, to však není pravda. Pokud dostanu zpátky majetek, na jehož základě tady budu moci založit podnikání, pak se vrátím. S palácem Kinských to nijak nesouvisí. Je to dobrá adresa, ale to neznamená, že bych vystěhoval galerii a umístil sebe místo ní.

O jaké podnikání půjde?
To záleží na tom, co dostanu zpátky. Měli jsme pivovar, cihelny, cukrovary, majetky vhodné pro turistiku. Mohlo by to být cokoliv.

Už jste část majetku zpátky dostal, kdo o něj pečuje?
Stejní lidé, kteří tam byli ještě před soudními rozhodnutími. Není mým cílem získat majetek a připravit lidi o práci. Dostal jsem zpátky nějakou zemědělskou půdu, kde pracují lidé, které neznám. Přece je nebudu vyhazovat. Změnilo se jen to, že platí nájem mně.

Říkáte, že věříte ve výhru i u dalších soudů, ale v případě, že nevyhrajete, co podniknete? Prodáte to?
Já nevěřím, že prohraji. Zatím mám v rukou jen malou část toho, co požaduji. Rozhodně bych to neprodal, pokud bych nemusel. Po několika letech vedení sporů, cestování, soudních výloh budu možná potřebovat nějaké peníze a třeba něco prodat, abych měl na zaplacení dluhů.

Kde vlastně dnes bydlíte?
Můj domov je tam, kde zrovna jsem. Tady jsme dva až tři měsíce ročně. V Argentině mám dům, tam bydlím, ve Vídni malý byt.

Když jste několik sporů vyhrál, nastal poprask, začali se k tomu vyjadřovat politici, má to podle vás vliv na rozhodování soudů?
Ano, má. Od té doby nebyl vynesen žádný rozsudek. Mám pocit, jako by se hledal každý možný způsob odložit rozsudek, který by vyzněl vmůj prospěch. Někteří ministři, například kultury, požadují změny v ústavě, v zákonech, aby se zabránilo Kinskému vyhrát další soudy. To je nepřijatelné. A proto se domnívám, že se soudci necítí dostatečně svobodní vynést nestranný rozsudek v této atmosféře.

Máte tady v Česku nějaké přátele, stýkáte se s někým?
Mám tu přátele a také rodinu.

Přesto se mnozí lidé na vás asi nedívají přívětivě a dávají najevo, že si nepřejí, aby vám byl majetek vrácen.
Ptají se mě, jak se cítím v zemi, která je proti mně. A já odpovídám otázkou, kdo to řekl? Můj obličej je snadno zapamatovatelný a nestává se mi na ulici, že by mi někdo nadával, lidé jsou přátelští. Jistě, dělám to také pro peníze, ale jde také o lidská práva a o nadřazenost práva. Já věřím, že pokud nebráníte svá práva, pak vám hrozí cizí nadvláda.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vchody do obchodního centra střeží betonové zátarasy. (23. 10. 2017)
Obchodní centrum začaly chránit před útokem teroristů betonové zátarasy

Před obchodním a zábavním centrem Plaza v Plzni jsou nově umístěny betonové zátarasy. Podle vedení společnosti je to preventivní opatření kvůli bezpečnosti.  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Hrozí předčasné volby? Strany nemají na volební cirkus, říká politolog

Na politické strany čeká obtížné povolební vyjednávání, které by v případě neúspěchu mohlo vést až k předčasným volbám. Podle politologa Josefa Mlejnka by ale...  celý článek

Andrej Babiš dorazil do Lán
Babiš komentuje povolební schůzku s prezidentem

Vítěze sněmovních voleb, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, v pondělí přijal prezident Miloš Zeman. Babiš bude později k večeru pokračovat ve vyjednávání se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.