Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nelehký bude úděl příštích volebních vítězů. Svět totiž houstne

  8:57aktualizováno  8:57
V nadcházejících měsících má proběhnout překvapivě vysoký počet voleb a politických změn. Jejich neúplný seznam zahrnuje Rusko, Čínu, Francii, Spojené státy, Egypt, Mexiko nebo Jižní Koreu.

Vývoj cen plynu na velkoobchodních trzích v USA, Evropě a Japonsku. Je vidět, že dnes fungují jako nezávislé trhy. Zatímco USA se potýká s nedostatkem skladovacích kapacit a přebytkem produkce (kterou výrobci musí prodat za každou cenu, aby si udrželi cash-flow), v Evropě a zvláště Japonsku převažuje nyní spíše poptávka nad nabídkou. Podle analytiků je situace v USA zřejmě neudržitelná, protože náklady na těžbu jsou mnohy (například právě u plynu z břidlic) vyšší než cena při prodeji. Zdroj: na základě údajů z World Bank Commodity Price Data vytvořil Gail Tverberg. | foto: OurFiniteWorld

Na první pohled mají uvedené země málo společného. Některé jsou zavedenými demokraciemi, jiné autoritářskými systémy a ještě jiné se nacházejí někde uprostřed. Navzdory všem rozdílům však jejich vlády – a jednotlivci stojící v jejich čele – musí řešit mnoho stejných problémů. Tři z nich jsou nejvýraznější.

Bezprecedentní provázanost

Prvním problémem je skutečnost, že žádná země není zcela svým pánem. V dnešním světě se žádný stát netěší úplné autonomii či nezávislosti. V takové či onaké míře jsou všechny závislé na přístupu na zahraniční trhy, aby mohly prodat své zboží, zemědělské produkty, zdroje či služby – případně si je obstarat. Žádný stát nedokáže eliminovat hospodářskou soutěž s jinými státy o přístup na trhy třetích zemí. Mnoho států potřebuje příliv kapitálu, aby mohlo financovat investice či státní dluh. O cenách ropy a plynu rozhoduje převážně globální nabídka a poptávka. Hospodářská provázanost a s ní spojená zranitelnost jsou nevyhnutelnými fakty současného života.

Čínská továrna automobilky Ford.

Čínská továrna automobilky Ford.

Hospodářská závislost na druhých však není jedinou mezinárodní realitou, s níž se musí vlády potýkat. Stejně tak je obtížné – ne-li přímo nemožné –, aby se země dokázaly izolovat od terorismu, zbraní, pandemických chorob či klimatických změn.

Hranice koneckonců nejsou neprostupné. Realitu naší doby místo nich definuje globalizace – obrovský přeshraniční tok lidí, myšlenek, skleníkových plynů, zboží, služeb, měn, komodit, televizního a rozhlasového signálu, drog, zbraní, e-mailů, virů (počítačových i biologických) a spousty dalších věcí. Jen málokterý problém, který tento stav vyvolává, lze řešit jednostranně; zpravidla je nezbytná spolupráce, kompromis a určitá míra multilateralismu.

Orwell se mýlil

Druhým univerzálním problémem jsou technologie. Vize George Orwella nastíněná v románu 1984 je zcela pomýlená, poněvadž hlavním rysem moderních technologií není Velký bratr, nýbrž decentralizace. V počítači nebo na ruce člověka se dnes může soustředit větší výpočetní výkon, než na jaký by byl ještě před generací zapotřebí celý sál.

George Orwell

George Orwell

V důsledku toho dnes mají lidé všude na světě větší přístup k více zdrojům informací než kdykoliv dříve, takže pro vlády je stále obtížnější kontrolovat proud vědomostí, natožpak ho monopolizovat. Díky mobilním telefonům a sociálním sítím mají také občané stále větší možnost komunikovat mezi sebou přímo a diskrétně.

Jedním z důsledků tohoto trendu je skutečnost, že autoritářské vlády už nemohou udržovat kontrolu nad svými občany tak snadno jako kdysi. Jedním z vysvětlení, proč vypukla povstání, jichž jsme dnes svědky ve velké části arabského světa, je bezpochyby nástup moderních technologií. Moderní technologie však mají vliv i na zavedené demokracie. Ve světě, kde si občané mohou vybrat, co čtou, na co se dívají, co poslouchají a s kým mluví, je daleko obtížnější dosáhnout společenského konsensu a vládnout.

Mobilní telefony (ilustrační foto)

Mobilní telefony (ilustrační foto)

Sílící požadavky, slábnoucí možnosti

Třetím rozsáhlým problémem, s nímž se nově nastupující lídři budou muset potýkat, je nevyhnutelný fakt, že požadavky občanů stále více přesahují možnosti jejich uspokojení. V takzvaném rozvojovém (a často relativně chudém) světě to platilo vždy. Dnes to však platí i v relativně zámožných zralých demokraciích a také v zemích, které zažívají nejrychlejší růst.

Hospodářský růst je v mnoha případech pomalejší než historická norma. Jasně je to vidět ve velké části Evropy, v Japonsku a v USA. Růst však zpomaluje také v Číně a v Indii, které společně představují více než třetinu světové populace. Míra nezaměstnanosti je vysoká, zejména v USA a v západní Evropě, a to především mezi mladými lidmi a zaměstnanci blížícími se ke konci své kariéry (u nichž se však stále předpokládá, že budou ještě několik desítek let žít). Ještě znepokojivější je, že u velké části těchto lidí začne mít nezaměstnanost dlouhodobý ráz.

Špinavá záchodová mísa na stadionu v Dillí během Her Commonwealthu v roce 2010.

Špinavá záchodová mísa na stadionu v Dillí během Her Commonwealthu v roce 2010. Ilustrační snímek

Start indické rakety dlouhého doletu Agni-V, která je schopná donést jadernou

Start indické rakety dlouhého doletu Agni-V, která je schopná donést jadernou hlavici až do Evropy (19. dubna 2012)

Čistým výsledkem těchto ekonomických a demografických posunů je skutečnost, že stále větší podíl národního důchodu se dnes vynakládá na zdravotnictví, penze a další formy základní podpory, přičemž stále nižší procento občanů téměř ve všech společnostech dnes svou prací podporuje stále větší počet spoluobčanů. Tento rostoucí poměr závislosti dále zhoršuje prohlubující se ekonomická nerovnost; protože se větší bohatství koncentruje v menším počtu rukou, může slib setrvale se zvyšující životní úrovně zůstat u většiny lidí nesplněný.

Nic si nenamlouvejme

Tyto tři trendy – ztráta hospodářské a fyzické autonomie, rozšíření informačních technologií a pomalejší růst při stále početnější a starší populaci – vyvolají prakticky ve všech zemích enormní politické problémy. Požadavky se vrší právě v době, kdy se snižuje schopnost vlád je uspokojit. Lídři, kteří po letošních změnách převezmou moc, se budou muset s touto základní realitou vyrovnat.
Kromě toho se budou muset vyrovnat i s vedlejšími produkty sílícího nacionalismu, populismu a v některých případech i extremismu. Lze předpokládat, že nevraživost vůči přistěhovalectví a ekonomickému protekcionismu, která je už dnes patrná, se bude dále stupňovat.

Tento vývoj v jednotlivých zemích dále zkomplikuje řešení problému, jak dosáhnout globálního konsensu v otázce potírání hrozeb za hranicemi států: stejně jako je stále složitější úspěšně vládnout doma, bude také složitější vládnout za hranicemi. Občany i jejich představitele čekají těžké časy.

Richard N. Haass

Richard N. Haass

Richard N. Haass, bývalý ředitel politického plánování na americkém ministerstvu zahraničí, je prezidentem Rady pro zahraniční vztahy.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Copyright: Project Syndicate, 2012. Titulek a mezititulky jsou redakční.


Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.