Zatímco ještě loni v létě měl pouze unionistický poslanec, šéf výboru pro evropské záležitosti Pavel Svoboda, více než třetinu neomluvených absencí, nyní už v tom není sám. U více než třiceti procent hlasování ve Sněmovně chybělo už celkem pět poslanců.
V europarlamentu bez diet
Nic moc přitom poslancům, kteří nepřijdou do práce, nehrozí. Maximálně to, že je příště strana nedá na kandidátku. O plat za práci, kterou fakticky nedělají, nepřijdou.
Přitom třeba v Evropském parlamentu platí, že kdo z europoslanců nepřijde do práce, nemá nárok na takzvané denní diety, které jsou poměrně zajímavé (okolo 250 eur).
"Pokud jde o proplácení denního příspěvku, podmínkou je podpis europoslance, jímž denně potvrzuje svou přítomnost," popisuje praxi v Evropském parlamentu tiskový atašé David Zelinger.
Europoslanec za ODS Jan Zahradil dodává, že nestačí jen podpis. Sleduje se i to, kolika hlasování za den se zúčastnil. Když chybí u více než poloviny, má se za to, že ten den chyběl a denní příspěvek nedostane.
"Je ještě jedno pravidlo, ale pokud vím, tak se z českých poslanců ještě nikoho nedotklo. Kdyby měl europoslanec nižší než poloviční účast při všech zasedáních, přijde o polovinu paušálu na kancelář a asistenta," řekl Zahradil.
Starosta je víc než poslanec?
Poslanci, kteří mají v české Sněmovně největší problém s docházkou na hlasování, pro to mají nejrůznější důvody.
"Jsem především starosta v Hlinsku a práci ve Sněmovně jsem vzal jen jako záskok za Vladimíra Mlynáře, když odešel z politiky. Práce starosty je pro mě důležitější," říká unionistický poslanec Robert Vokáč.
Tvrdí, že by mu nevadilo, kdyby nebyl za práci ve Sněmovně placen. "Nejsem živ z politiky," říká. Loni do přiznání, jež dávají politici, uvedl, že si "bokem" vydělal 1,4 milionu korun, zejména z pronájmu nemovitosti.
Získat vyjádření "krále absentérů", též unionisty Pavla Svobody, je složité. Telefon nezvedá, a když se ho před pár dny snažila ve Sněmovně zeptat Česká televize, proč není při volných pondělcích ve své kanceláři, prchal před její kamerou.
"Na řadě schůzí jsem byla, ale nehlasovala jsem, bylo to mé rozhodnutí, vypnout se. Často jsem také nemohla hlasovat, protože jsem měla jiné jednání ve Sněmovně," vysvětluje poslankyně ODS Veronika Nedvědová, proč vynechala téměř pět tisíc hlasování, asi třetinu z celkového počtu.
Dříve se podle ní schůze tolik neprotahovaly a poslanci mohli stihnout hlasování i své jiné aktivity. Na dotaz, jak by vysvětlila, že řada poslanců vše stíhá a docházku mají dobrou, odvětila: "Nevím. Asi je to souhra nějakých náhod."
Mezi nejvzornější poslance v docházce naopak patří Antonín Seďa z ČSSD, který vynechal bez omluvy necelé jedno procento hlasování ve Sněmovně. "Musím si schůzky sjednávat ráno nebo v době oběda, pak se to stihnout dá," popisuje Seďa.
Zpřísní po volbách pravidla?
Šéf poslanců ČSSD Michal Hašek říká, že po volbách by se poslanecké kluby mohly bavit o nějakém zpřísnění pravidel, třeba po vzoru Evropského parlamentu. "Teď krátce před volbami to však už nemá smysl," řekl Hašek.
Jeden z největších absentérů, ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU), míní, že rozumné by bylo zavést takzvaný "klouzavý mandát". Poslanec, který by se stal ministrem, by načas přepustil místo náhradníkovi.
Expremiér Stanislav Gross některé ministry přiměl, aby se vzdali mandátu poslance a naplno se věnovali práci ve vládě. Němec to neudělal, věděl proč. Kdyby se ho premiér rozhodl z vlády vyhodit, nebyl by už ani poslanec.
Změna pravidel kvůli absentérům není nutná podle šéfa poslanců ODS Vlastimila Tlustého. "Informujeme místní organizace. Ve většině případů se ukazuje, že to sehrálo významnou roli v nominacích na kandidátku," tvrdí Tlustý.
