Neklidný život majitele Klausovy vily

  • 13
Lippertovi byli posledními soukromými majiteli vily, v níž bydlí prezident Václav Klaus. To však bylo předtím, než byli odsunuti do Německa. Jaká je historie rodiny Lippertů, která se zapsala do povědomí Pražanů proslulým lahůdkářstvím? Všechno začalo jednou obchodní transakcí.

Soukromník Ferdinand Wandas se rozhodl prodat svůj obchod s lahůdkami v centru Prahy. Bylo to v roce 1892, když ho koupil jistý Josef Lippert, schopný německý obchodník původem ze Sudet. Jenže si vybral špatně.

Na trůnu tehdy sice seděl (ještě pevně) habsburský císař František Josef, ale v jeho říši to už vřelo. O rok později vypuknou v Praze národnostní bouře a nad městem bude vyhlášen výjimečný stav. A ideální klid mezi Němci a Čechy v Praze už nikdo z Lippertů nezažije...

Lippert byl laskavý, vzpomíná pamětnice
Obchod bude vzkvétat až do druhé světové války. Nakupují tam Češi, Němci, Židé. Mnozí starší lidé si dodnes pamatují "nóbl lahůdkářství u Lipperta" v Praze Na Příkopě. Vyhlášené byly jeho humrové či rostbífové chlebíčky a saláty a vždy dokonalá výzdoba výkladních skříní.

"Byl to slušný a laskavý člověk, můj strýc byl u něho v učení nebo zaměstnání, to už si přesně nepamatuji," vzpomíná pražská pamětnice na zakladatele firmy Josefa Lipperta, který se narodil v roce 1861 v Žatci.

Ale vzpomíná i na zrzavého dlouhosrstého jezevčíka, který starému panu Lippertovi patřil. Utkvěl jí v paměti, v tu dobu totiž lidé psy doma nechovali tak často jako dnes. Ještě krátce před svou smrtí chodil se psem starý pán, pak služebná.

Vilu koupil jen na dvanáct let
Ale to už bylo dávno poté, co bohatý obchodník Josef Lippert koupil krásnou vilu ve Slunné ulici na Ořechovce, v jedné z nejlepších pražských čtvrtí. Zapsal ji na své jméno v roce 1933. Bylo to další špatné rozhodnutí, v témže roce se v sousedním Německu dostal k moci Adolf Hitler. A v Československu, které vilu za pouhých dvanáct let zkonfiskuje, vrcholila hospodářská krize.

Dva roky před válkou vilu podědily děti - Viktor a Marie. Česká televize uvedla, že oba roku 1939 vstoupili do Hitlerovy nacistické strany NSDAP. Ale nastěhovala se do ní jen starší Marie, která se výhodně provdala za majitele velkostatku v Českých Budějovicích Rudolfa Knappa.

Viktor Lippert se svou manželkou bydleli v podnájmu u českých majitelů rovněž na Ořechovce Na Dračkách 1 v domě, který nechaly postavit sestry Nováčkovy a pak ho pronajímaly bohatým lidem. A právě odtud si "mladého Lipperta" pamatuje Helena Olmerová.

"Nebyl to zrovna nejpohlednější muž. Byl menší postavy, spíš nám malým holkám připadal k smíchu. Byl to takový ten typ dekadentního mladíka z bohaté rodiny, který nic nemusí a má všechno. Pamatuju si, jak na něj před domem vždycky čekal šofér."

Ořechovka je půvabná prvorepubliková čtvrť, kterou si s oblibou vybírají filmaři pro natáčení filmů z anglického prostředí. Honosné vily tu navazují na řadové domky inspirované anglickou architekturou. I když do centra to odtud není daleko, i dnes má cizí návštěvník pocit, jako kdyby se ocitl na malém poklidném maloměstě. Je tu kino, restaurace i hospoda, řeznictví a také pekárna, která peče vyhlášené rohlíky.

S prodejem pozemků a stavbou domů se začalo počátkem 20. let. Stěhovali se sem majetní lidé, lékaři, umělci, obchodníci. Vedle Čechů a Němců samozřejmě také Židé. Což je i případ vily předchozího prezidenta Václava Havla, která je v Dělostřelecké ulici. Tu totiž původně v roce 1939 zabavili nacisté ve jménu německé Říše, ale v roce 1948 byla původním majitelům vrácena. Od nich ji Havlovi koupili v roce 1993.

Majitele střídalo i proslulé Lippertovo lahůdkářství. To hned ve dvacátých letech získala firma Julius Meinl. Ale rodinná záležitost to byla pořád: v představenstvu společnosti byl vedle Meinla i Rudolf Knapp i Josef Lippert.

A jeho syn Viktor je zase pro změnu prokuristou u Meinla. Ale v osobním životě se Viktorovi, původním vzděláním doktoru chemie, zas tak nedaří. Manželství s Annou Schramovou z Karlína skončilo rozvodem, a tak to zkusil napodruhé v cizině. Vzal si krásnou operní zpěvačku z německého Wiesbadenu. Ta vystupovala v německém pražském divadle a v německém rozhlase, zpívala operu i operetu. Vystupovala i pod svým původním jménem - Käthe Walter.

A zatímco mladý Lippert se vtiskl do paměti jako nepříliš pohledný, jeho žena zapůsobila opačně. "Byla to náramná fešanda, česky však nejspíš neuměla, nosila německý dirndl a zelený klobouček s pírkem. Viděla jsem ji, jak ji po válce odvádějí, to už ale bylo po parádě," říká Olmerová.

Pěkný hotel na špatné adrese
Válečný rok 1943 byl pro Hitlerovu říši kritický. Karta se obrátila. Už bylo téměř jisté, že Německo vítězství slavit nebude. Rodina Lippertova činí třetí a opět chybné podnikatelské rozhodnutí. Viktor Lippert kupuje honosný hotel Saský dvůr v německém Meiningenu od jistého Gröblera.

"...ten prodává hotel za neznámou sumu sudetoněmeckému hoteliérovi Dr. Viktoru Lippertovi," píše se v kronice "200 let hotelu Saský dvůr v Meiningenu", která je uložena v tamním městském archivu. Lippert možná už tuší, že Němci budou z poválečné Prahy vystěhováni. Co však tušit nemůže, je, že vznikne Německá demokratická republika pod sovětským dohledem a Meiningen bude ležet v ní...

Ale to je vzdálená budoucnost: Lippert se zatím do Německa nestěhuje a vedením hotelu pověřuje předchozího majitele. A pak přijde konec války: hotel se změnil na lazaret, Lippert skončil v lágru v Terezíně a Rudolf Knapp přežil válku jen o pár měsíců: umřel v létě 1945. A jeho žena Marie čelí obvinění, že spolupracovala s členy Hitlerovy nacistické strany.

Na lístku uloženém v její složce v archivu hlavního města Prahy je uvedeno, že se nacisté scházeli u ní doma. O tom, zda se Knappová za války provinila, či neprovinila proti české národní cti, rozhodovala takzvaná trestní komise. Její řízení bylo však zastaveno bez výsledku, protože Knappová byla Němka a čekal ji stejně odsun.

Nejdříve odsun, pak emigrace
Šestnáctého května 1946 vyjel z Prahy na západ zvláštní transportní vlak. Vezl 1200 odsouvaných pražských Němců z lágru v Praze-Modřanech. V jednom z vagonů byli ti, kteří zbyli z Lippertovy rodiny: tehdy šestačtyřicetiletý Viktor Lippert s manželkou a Marií Knappovou. Transport byl označen písmenem E a mířil do Mnichova. Lippertovi tam však nedojeli. Zamířili do Meiningenu a začali se starat o hotel...

"Po válce čekaly na doktora Lipperta a jeho sotva dvacet spolupracovníků těžké časy," píše se v kronice hotelu. V něm se nejdříve usadilo velitelství sovětské okupační moci. Později zase pohraniční policie, takže byl pro veřejnost uzavřen. Civilisté tam směli jen výjimečně například když se slavil "Den Lidové policie". Ale i tehdy se to týkalo jen pozvaných.

Po policistech se do něj nastěhovala okresní stranická škola východoněmeckých komunistů. Podnikání pod rudou hvězdou se evidentně nedařilo. Nakonec hoteliér Lippert svůj hotel odprodal městu a s penězi emigroval do západní části své vlasti. Psal se rok 1961, byl to rok, kdy východoněmecký režim uzavíral neprodyšně své hranice a stavěl berlínskou zeď.

Lippertovi zase míří do jiné země začít nový život. Nejsou sami. Jen v červenci 1961 uteklo z východního Německa na Západ třicet tisíc uprchlíků...


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video