učených i nevědomých. Věřilo se, že přinášejí neštěstí, a skutečnost se to zdála potvrzovat (válek a epidemií bylo tehdy jistě víc než viditelných komet). Nejznámější kometou je Halleyova (pojmenovaná podle hvězdáře, který propočítal její dráhu a předpověděl na rok 1759 její návrat). Nejstarší věrohodný záznam o ní pochází z května 240 před naším letopočtem a byl pořízen ve staré Číně. Roku 1066 zase svítila na cestu Vilému Dobyvateli a rozhodla prý o jeho vítězství u Hastingsu, jímž ovládl Anglii. Vrací se každých 76 let a pokaždé světem zavládne neklid. Dokonce ještě roku 1910 pášou psychicky labilní osoby sebevraždy, v některých městech propuká panika. Není divu, jen dva roky starý výbuch tunguzského meteoritu je ještě v živé paměti - koneckonců připomíná ho jeden z pražských kupletů: "... přiletí kometa a praští do světa..." Pravda, toho se věda počátku 20. století už nebojí, zato má obavy z kometárního ohonu. Země jím prochází 19. května 1910 - a nic. Zůstane jen úlevná vzpomínka na působivou podívanou. Teprve poslední návrat komety v březnu 1986 se obešel zcela bez obav. Ale také bez té podívané - z naší zeměpisné šířky byla "stará dáma" prakticky neviditelná. Snad příště.
Zemřela mladá
19. května 1465 je v Bratislavě založena první univerzita na území Slovenska - Academia Istropolitana (Ister je latinsky Dunaj). Má pravděpodobně pouze fakultu teologickou a filozofickou. Rozpory vedení univerzity s jejím zakladatelem, uherským králem Matyášem I. Korvínem, a posléze jeho smrt přivodí škole brzký zánik. Podrobnosti nejsou známy, roku 1492 však univerzita už zase neexistuje.
Pán pavouků
19. května 1855 se v Mladé Boleslavi narodil Antonín Stecker (zemřel roku 1888 na zděděnou tuberkulózu). Vystudoval zoologii a ihned po doktorátu podnikl dvě výpravy do severní a východní Afriky. Jako každý správný cestovatel té doby a místa byl oloupen průvodci, umíral žízní na Sahaře, padl do zajetí domorodců, trpěl hroznými nemocemi. Jako náruživý arachnolog požíval arabského jména "ankabút effendi" (pán pavouků).
Zakladatel chemie buněk
20. května 1860 se v Mnichově narodil Eduard Buchner (zemřel 1917), biochemik, který koncem 19. století objevil enzymy (složité organické katalyzátory chemických procesů v buňkách). Když se roku 1906 rozhodovalo o Nobelově ceně za chemii na příští rok, dostali se do finále dva - Mendělejev a Buchner. První počátkem roku 1907 zemřel, druhý koncem téhož roku cenu obdržel.
Otec EKG
22. května 1860 se v Semarangu na Jávě (dnes Indonésie) narodil fyzikálně zdatný fyziolog Willem Einthoven (zemřel 1927). Studoval a pracoval v Nizozemsku, kde počátkem tohoto století sestrojil první přístroj monitorující činnost srdce - elektrokardiograf (EKG). Dostal za to Nobelovu cenu.
O myších a penicilinu
Penicilin je spojován především se jménem Brita Alexandra Fleminga. Nicméně až jeho krajané Howard Florey a Ernst Chain penicilin vypiplají ke klinicky použitelné čistotě - a 25. května 1940 ho poprvé nasazují coby terapeutikum. Padesát myší dostává smrtelnou dávku streptokoků. První, kontrolní polovina je ponechána, druhá kurýrována. Z první skupiny nepřežije jediné zvíře, z druhé čtyřiadvacet. Průmyslovou výrobu penicilinu však akceleruje až vstup USA do 2. světové války. V roce jejího skončení pak všichni tři zde jmenovaní dostávají Nobelovu cenu.
- pátek 19. května 2000
