Když se před šestnácti lety zhroutil komunistický režim, většina lidí listopad 1989 slavila a vyšla do ulic. Václav Jelínek z pražských Kunratic byl v té době ve Velké Británii v jednom z nejtěžších vězení na ostrově Wight a pád železné opony ho zaskočil a svým způsobem i zklamal. Byl to totiž špion, jehož komunistická tajná policie vyslala v sedmdesátých letech jako "nelegála" do Anglie.
Nelegál je ve špionážní terminologii člověk, jenž bez diplomatického krytí, obvykle pod smyšleným jménem žije v cizím státě a získává tam tajné nebo velmi důležité informace, které pak zašifrovaně posílá do své rodné země.
Jelínek byl "politický" špion - dostal za úkol dostat se do těsné blízkosti královské rodiny a získávat informace z britského parlamentu. Jelínek se k vrcholným politikům Velké Británie, Spojených států amerických a Izraele dostal a informace o jejich aktivitách posílal do Prahy. Odtud ihned putovaly do centrály KGB do Moskvy.
Když se však zeptáte jakéhokoli odborníka na špionážní problematiku nebo se podíváte do odborné literatury, nikde se o Václavu Jelínkovi nic nedozvíte.
Tento muž totiž žil ve Velké Británii jako Holanďan Erwin van Haarlem. A pod touto identitou ho také znají badatelé i odborníci na tajné služby. To, že ve skutečnosti jde o Václava Jelínka z pražských Kunratic, nebylo dosud zveřejněno.
Podplukovník Václav Jelínek alias špion Erwin van Haarlem se rozhodl promluvit o své minulosti v knize, která právě teď přichází na trh. Kniha se jmenuje Český špion Erwin van Haarlem.
"Ve Velké Británii jsem jako Erwin van Haarlem působil od roku 1975 a své poslání jsem úspěšně plnil až do dubna 1988. Teprve pak mě zatkla britská policie a o rok později mě soud poslal za špionáž na deset let do vězení," vypráví Jelínek.
"Je to velká ryba"
Britské tajné služby však nebyly schopny zjistit, jak se zadržený špion van Haarlem ve skutečnosti jmenuje a co přesně ve Velké Británii dělal.
"Když mě v dubnu 1988 zatkli, požádal jsem je, aby vyřídili jeden vzkaz: ‚Zavolejte na československé velvyslanectví a řekněte jim, že Erwin van Haarlem byl zatčen'," říká Václav Jelínek.
Byl to vůbec první případ u trestního soudu Old Bailey, kdy byl někdo odsouzen, aniž bylo známo, jak se jmenuje. To přiznal i sám soudce Simon Brown při závěrečné řeči.
"Erwine van Haarleme, vstaňte. Oslovuji vás tímto jménem, i když jsem přesvědčen, že nebylo vaše při narození. Nemám nejmenších pochyb, že jste oddaný, disciplinovaný a vynalézavý špion a rovněž nemám pochyb, že kdybyste nebyl chycen, tak byste v budoucích letech udělal cokoliv, co by od vás vaše československé řídící orgány požadovaly, jakkoliv škodlivé by to mohlo být našim národním zájmům. Rozhodnutí tohoto soudu je, že půjdete do vězení na 10 let, a já doporučuji, abyste byl po odpykání tohoto trestu deportován z této země. Můžete jít," prohlásil 3. března 1989 soudce Brown.
Proces s van Haarlemem byl tehdy v Anglii velmi sledovaný. Avšak i britský tisk přiznal, že skutečná identita van Haarlema je oříšek.
"Rudému agentu Erwinu van Haarlemovi začal desetiletý trest a jeho pravé jméno je stále záhadou. Špion, který nikdy nebyl, si vzal své tajemství do temné cely. Když byl tento nonšalantní špion odváděn do vězení, jeden zdroj z britské špionáže přiznal: ‚My stále nevíme, kdo tenhle muž opravdu je. Jisté je jen jedno: byla to opravdu velká ryba'," napsal v březnu 1989 britský deník The Sun.
Držel 40 dní hladovku
Podplukovník Jelínek odmítal prozradit svou identitu i ve vězení, ikdyž mu britská tajná služba nabízela, že pokud s nimi bude spolupracovat, bude volný a získá možnost pracovat pro jejich tajnou službu. Ani pád železné opony v roce 1989 ho nezměnil.
"Byl jsem připraven ve vězení buď vydržet, nebo tam zemřít," vzpomíná Jelínek.
A to se téměř i stalo. V roce 1992 držel hladovku a po čtyřiceti dnech, kdy už byl na pokraji smrti, ho zachránil tehdejší šéf československé rozvědky generál Radovan Procházka. Identitu van Haarlema Britům odtajnil a požádal je, aby ho pustili na svobodu.
"Informace týkající se vaší skutečné identity a vaší činnosti byly pro úzký okruh britské kontrarozvědky na příkaz politických činitelů ČSFR z naší strany odtajněny. Po jistou dobu jsme jak já, tak britská strana vysoce hodnotili vaše profesionální chování. Setrvávat v tom i nadále při zarytém zapírání by však bylo z vaší strany nesmyslné a pro Brity, znalé skutečnosti, i provokativní," napsal 20. února 1992 Procházka svému podřízenému Jelínkovi do vězení na Isle of Wight.
"Nelegál" Erwin van Haarlem byl pak tajně deportován do Prahy v dubnu 1993 a s rozvědkou se definitivně rozešel.
V Česku se o tom nikdo nedozvěděl a vůbec poprvé se o něm objevily zmínky v českých novinách až v roce 1996, když do Prahy přijel známý britský spisovatel Nigel West. Ten poskytl zdejším novinám dobový snímek van Haarlema a sliboval si od toho, že se mu van Haarlem ozve a sepíše s ním paměti.
Václav Jelínek, který v té době pracoval jako tlumočník v bance, se mu však neozval a nikomu nesvěřil tajemství svého života. To udělal až nyní.
