Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Radní a zastupitelé nečelí represím, odmítá kritiku žalobce Zeman

  14:51aktualizováno  14:51
Představitelé měst a obcí netrpí přemírou trestní represe, jak někteří zastupitelé a radní uvádějí. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechal v uplynulých dnech zpracovat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pro žalobce připravil čtyřicetistránkový metodický pokyn, jak mají v podobných případech postupovat.

Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

„Počet stíhaných volených zástupců samospráv tvoří naprosto zanedbatelný podíl z jejich celkového počtu,“ uvedl Zeman. Z analýzy Nejvyššího státního zastupitelství vyplývá, že většina kauz se týkala obcházení zákonů při zadávání veřejných zakázek.

Zeman doplnil, že některé kauzy zneužití pravomoci úřední osoby byly zastaveny, protože se nepodařilo prokázat takzvanou subjektivní stránku věci. Tedy že chtěl obviněný nevýhodnou transakcí obohatit sebe nebo někoho jiného na úkor obce.

Nejvyšší státní zástupce připustil, že některá trestní oznámení za volené zástupce samospráv dostávají žalobci při politickém boji mezi zástupci stran a hnutí na radnicích, a později se ukáže, že podezření je neopodstatněné a případ je odložen. Podle něj musí žalobce v těchto kauzách postupovat vždy tak, jak by postupoval při prověřování trestné činnosti kohokoli jiného.

Na kriminalizaci rozhodování zastupitelů a radních tento týden například upozornil kladenský primátor a předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek (více čtěte zde). V Česku je celkem 6 200 obcí a měst, v nichž působí zhruba 60 tisíc zastupitelů.

Dvacet kauz skončilo u Nejvyššího soudu

Od roku 2008 skončilo 20 kauz spojených s pochybením starostů, radních či zastupitelů až u Nejvyššího soudu. Byly to nejkontroverznější případy, ve kterých soud svým rozhodnutím upozornil na problémy spojené s trestním stíháním členů volených orgánů územních samospráv. Zeman v metodickém pokynu připomíná i judikaturu Nejvyššího soudu v této oblasti.

Pokyn Zemana vyjmenovává situace, za kterých lze mluvit o úmyslném nebo nedbalostním zavinění člena zastupitelstva při hlasování třeba pro zjevně nevýhodný prodej majetku, který obci způsobí škodu. Je to například situaci, kdy byl zastupitel předem na hrozící škodu upozorněn a přesto pro prodej hlasoval. Podle Nejvyššího soudu lze přitom stíhat nejen jednoho zastupitele, ale celá zastupitelstva či rady jako kolektivní orgány.

Zeman v analýze upozorňuje, že trestních stíhání členů samospráv by bylo méně, kdyby lépe znali právní předpisy související s hospodařením obcí a měst, precizně vedli zápisy z jednání zastupitelstev a kdyby byla lépe stanovena pravidla pro nakládání s obecním majetkem. Toho lze podle něj dosáhnout i novelou zákona o obcích.

Zeman vydal pro státní zástupce zhruba čtyřicetistránkový metodický pokyn, který shrnuje výsledky analýzy a upozorňuje na úskalí spojená s objasňováním trestné činnosti ve vedení obcí a měst.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.