Žalobci analýzu zpracovali na popud sněmovního ústavně-právního výboru. „Poněvadž v minulosti v mediích zaznělo, že máme nadmíru trestních řízení volených funkcionářů samospráv,“ uvedl Zeman.
Za posledních pět let policie řešila 438 případů. Tři čtvrtiny z nich byly zahájeny na základě trestních oznámení. „U těch oznamovatelů se jedná například o nespokojené občany nebo politické konkurenty,“ řekl Zeman. Dodal, že tedy nelze hovořit o nějakém přepjatém aktivismu policie nebo státních zastupitelství.
Drtivá většina kauz – 84 procent – skončila ve fázi prověřování, aniž by policie zahájila trestní stíhání konkrétních lidí. Podle Zemana to ukazuje, že přípravné řízení je kvalitní a dokáže filtrovat případy, kde se trestná činnost neprokázala.
Pouze 49 z 355 uzavřených případů skončilo před soudem. Z toho ve 24 případech padl odsuzující rozsudek. Analýza se zaměřila také na účinnost paragrafu 221 trestního zákoníku – porušení povinností při správě cizího majetku z nedbalostí. Zmíněný paragraf se využil pouze v 19 z 438 evidovaných trestních věcí. Z toho jen čtyři skončily odsouzením.
Mezi zdaleka nejčastěji kvalifikované trestné činy patří porušení při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Jako příklad žalobci uvedli starostu, který prostřednictvím fiktivních smluv předkládaných obecnímu zastupitelstvu vylákal od obce přes dva a půl milionu korun.
Ukázala se zdrženlivost státních zástupců, míní unie
Podle mluvčího Unie státních zástupců Ondřeje Šťastného statistiky ukázaly, že není pravdivá teze o přepínání trestní represe. „Naopak se ukazuje výrazná zdrženlivost policie a státních zástupců, kteří v každé konkrétní kauze pečlivě zvažují, zda jsou důkazy natolik silné, aby obstály jako podklad pro zahájení trestního stíhání nějaké osoby,“ uvedl v tiskové zprávě.
Zveřejněné údaje také podle něj vyvracejí spekulace o tom, že orgány činné v trestním řízení v masovém měřítku stíhají všechny členy zastupitelstva za jejich hlasování. „V naprosté většině případů šlo o stíhání jednotlivců či menšího počtu obviněných, všichni členové zastupitelstva byli obviněni jen v 1,6 % kauz,“ podotkl Šťastný.
Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák upozornil na vysoký počet případů, které končí zprošťujícím rozsudkem. „Tento stav nesvědčí pro odpovědnou práci státního zastupitelství, které má zákonnou povinnost posuzovat nejen důvody svědčící pro zahájení trestního stíhání, ale také ty, které svědčí ve prospěch obviněného,“ uvedl.
Chce se kvůli tomu obrátit na Zemana i ministra spravedlnosti. „Z podávání trestních oznámení na volené zástupce samosprávy se stal jakýsi sport. Bylo by na místě zvážit také určitou míru odpovědnosti oznamovatele – tedy aby trestní oznámení nebyla podávána jen s cílem zkomplikovat danému člověku život nebo ho politicky poškodit,“ doplnil Polčák.
Zeman na tiskové konferenci upozornil, že zejména starostové malých obcí bez úřednického aparátu jsou zavaleni ze strany státu mnoha úkoly.
„Asi by stálo za to těmto lidem pomoci informováním o jejich povinnostech, právech a zamyslet se nad tím, kolik povinností mají,“ uzavřel nejvyšší státní zástupce.
