Nejvyšší soud USA odmítl přítomnost kamer -doporučil však internet

Členové nejvyššího odvolacího orgánu Spojených států se rozhodli nedovolit instalaci televizních kamer a rozhlasových mikrofonů při pátečním 90minutovém slyšení ve věci sporných výsledků floridské volby prezidenta. O možnost přenosu se jako první zajímala kabelová síť C-SPAN, která se specializuje na živé přenosy a publicistiku z Kongresu, Bílého domu a federálních soudů.

Předseda Nejvyššího soudu William H. Rehnquist však řediteli C-SPAN Brianu Lambovi napsal, že "většina z nás zastává názor, že bychom se měli přidržet dosavadních zvyklostí, které sice připouštějí účast publika a tiskových zpravodajů při slyšeních, nedovolují však přítomnost kamer a mikrofonů".

CNN žádá zvukový přenos
Celosvětová síť CNN se s tímto vysvětlením nespokojila a podala nejvyššímu soudu právní podnět na dodatečně zvážení záporného stanoviska, popř. povolení alespoň zvukového přímého přenosu.  Právníci CNN zdůrazňují politický a historický význam pátečního slyšení před nejvyšší odvolací instanci, jež může eventuálně rozhodnout o budoucím prezidentu USA.  K CNN se připojily rozhlasové a televizní organizace ABC, CBS, NBC a síť Televize v soudní síni.

Podle stanoviska Sdružení rozhlasových a televizních zpravodajů, zaslaného soudu, zákaz přímého přenosu "omezit možnost veřejnosti pochopit a akceptovat rozhodnutí ve věci prezidentských voleb".

Předseda soudu Rehnquist v úterý znovu potvrdil své stanovisko, dodal však, že oslovný přepis pátečního slyšení bude téhož dne k dispozici na webových stránkách ejvyššího soudu USA.  Navíc přislíbil, že novináři dostanou ihned po skončeni veřejné části jednání zvukový záznam.  C- SPAN proto plánuje buď  čtení textu z internetu, popř. vysílání zvukové verze.

Právo na objektivní soudní proces vs právo na informace
Ústava Spojených států zaručuje právo každého občana na objektivní soudní proces (fair trial).  Tatáž ústava však v prvním dodatku proklamuje i právo na informace.  Oba právní principy se v soudní praxi často střetávají.

Nejznámější případ narušení objektivní práce soudu nežádoucí publicitou se udal před 46 lety, kdy byl známý clevelandský lékař Samuel Sheppard odsouzen k doživotí za údajnou vraždu své ženy. Soudce sice členy poroty poučil, že mají ignorovat novinářské zpravodajství a publicistiku, nikdo však jejich počínání nekontroloval.

Po dvanácti letech od vyneseni rozsudku předložil advokát F. Lee Bailey (známý i z nedávného procesu s O. J. Simpsonem) lékařův případ Nejvyššímu soudu USA.  Ten rozhodl o Sheppardově propuštění, neboť se stal v roce 1954 obětí "předem zaujaté poroty".

Publikační zákaz a uzavřené zasedání
Toto rozhodnutí nejvyššího soudu povzbudilo mnohé soudce k omezování novinářského přístupu do soudní síně.  Nejčastěji jde o "vyhlášení publikačního zákazu" (gag order), kdy o rozsahu a načasování zveřejnitelných informací rohoduje preventivně soud. 

Druhou technikou je "uzavřené zasedání" (closed proceedings), při němž je přítomnost profesionálních zpravodajů a jejich štábu vyloučena nebo omezena na zástupce tisku.  Nutno poznamenat, že ve většině případů odvolací instance rozhodnutí o uzavřeném zasedání ruší se zdůvodněním, že ignoruje ústavní záruku svobody informací; pro zpravodaje však bývá takové rozhodnutí obvykle bezcenné, protože přichází se značným zpožděním.

V dnešních Spojených státech má každý soudce právo individuálně rozhodnout o přístupu televize a ostatních médií do soudní síně.  Většinou se řídí specifickými právními normami toho kterého státu unie.  Před šesti lety například kalifornský soudce Lance Ito povolil v plném rozsahu živé přenosy z procesu se sportovní hvězdou O. J. Simpsonem, obviněným z vraždy své bývalé ženy a jejího přítele.  V některých státech zákonodárci rozhodli, ze přítomnost kamer se toleruje v civilních, ne však kriminálních případech.

V případě pátečního slyšeni před Nejvyšším soudem USA ve věci sporných bodů prezidentské volby (1. 12.), se jeho členové rozhodli pro "uzavřené zasedání" - pokud jde o přítomnost televizních kamer a rozhlasovych mikrofonů.  Vlastní projednávání případu devíti členy nejvyššího soudu a jejich hlasování pak proběhne podle více než dvousetleté tradice v naprosté izolaci.  Poté se nejvyšší soud zpravidla vyjadřuje ustálenou formou písemných stanovisek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video