Sotomayorová ve funkci vystřídá devětašedesátiletého Davida Soutera.

Sotomayorová ve funkci vystřídá devětašedesátiletého Davida Soutera. | foto: Reuters

Nejvyšší soud USA má historicky prvního hispánského soudce

  • 12
Americký Nejvyšší soud přivítá historicky prvního soudce hispánského původu. Senát do devítičlenného tribunálu poměrem 68:31 zvolil pětapadesátiletou Soniu Sotomayorovou, kterou nominoval prezident Barack Obama. Po složení přísahy bude zároveň teprve třetí ženou mezi soudci Nejvyššího soudu.

Kandidátka amerického prezidenta prošla už před časem první zkouškou, kdy se pro její zvolení vyslovil klíčový justiční senátní výbor. Dnes ji do funkce potvrdil i celý Senát, ve kterém mají většinu demokraté. - o slyšení v Senátu více zde

Její zvolení se ale příliš nezamlouvalo republikánům, kteří několikrát napadli její příliš liberální postoje. Už před volbou se však pro Sotomayorovou vyslovilo osm z celkového počtu čtyřiceti republikánských senátorů.

"Budu na ni pyšný, stejně jako na komunitu, kterou reprezentuje, a na ´americký sen´, který ona ukazuje jako uskutečnitelný," řekl před volbou republikánský senátor Kit Bond.

Sotomayorová ve funkci vystřídá devětašedesátiletého Davida Soutera, který mezi soudci také patřil k liberálům.

Jmenování soudců Nejvyššího soudu USA je vysoce politickou otázkou, protože soud má poslední slovo při rozhodování o ústavnosti zákonů či vládních a prezidentových kroků. Může zrušit jakýkoli státní nebo federální zákon, který odporuje ústavě. Proti jeho rozhodnutí potom není odvolání a může ho změnit jen on sám nebo ústavní dodatek.

Prezident USA kontroluje Nejvyšší soud pouze tak, že do něj jmenuje soudce. Schvaluje je potom Senát. Soudci zastávají svoji funkci doživotně - pokud neodejdou do důchodu nebo sami nerezignují.

Evangelikální křesťané jsou mezi soudci v menšině 

Ještě před zvolení Sotomayorové byla mezi soudci jen jediná žena, šestasedmdesátiletá Ruth Ginsburgová. Ta nedávno oznámila, že podruhé bojuje s rakovinou slinivky. Nejstarším členem sboru je pak devětaosmdesátiletý John Paul Stevens.

Po zvolení Sotomayorové tak složení amerického Nejvyššího soudu vypadá podle náboženské příslušnosti následovně - šest katolíků, dva židé a jeden protestant. Etnicky pak v tribunálu zasedá jeden Afroameričan, jeden Hispanoameričan, jeden Iroameričan, dva Židoameričané, dva Italoameričané a dva Angloameričané.

"Nejvíce podhodnocenou skupinou, nejméně reprezentovanou menšinou, ačkoli největší v populaci, jsou evangelikální křesťané. To nemá v moderní době na Nejvyšším soudu USA obdobu," kritizoval složení soudu pravicový politik a publicista Pat Buchanan.

Sonia Sotomayorová

Narodila se v newyorském Bronxu 25. června 1954 portorikánským rodičům. V osmi letech jí lékaři diagnostikovali cukrovku, následujícího roku jí zemřel otec. Sotomayorová pak vyrůstala s matkou - zdravotní sestrou - a mladší sestrou, nyní lékařkou. V roce 1976 se ještě za studií na Princetonské univerzitě vdala. Manželství vydrželo sedm let.

Po Princetonu chodila Sotomayorová na právnickou fakultu univerzity Yale, pak nastoupila do kanceláře newyorského prokurátora Roberta Morgenthaua. V roce 1984 odešla do soukromé praxe. Do soudcovské funkce ji poprvé nominoval prezident George Bush starší v roce 1991. Postupně stoupala v justiční hierarchii.

V roce 1995 jako newyorská federální soudkyně rozhodla ve velmi sledovaném procesu ve prospěch hráčů baseballové ligy v jejich pracovním sporu s majiteli klubů. V loňské kontroverzní kauze, v níž se bělošští hasiči z Connecticutu cítili diskriminováni, se postavila na stranu města New Haven, které zrušilo hasičské testy, protože v nich uspělo příliš málo příslušníků menšin.

Sotomayorová bude jedinou členkou Nejvyššího soudu se zkušeností od soudů první instance. Za její jistý nedostatek se považuje skutečnost, že dosud nikdy nerozhodovala o vyřčení trestu smrti, protože ve státech, kde pracovala, se hrdelní tresty nevynášejí. Na pořadu jednání Nejvyššího soudu je ovšem tato agenda běžná.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video