Nejvyšší soud USA bude rozhodovat o prezidentovi

(Spolupracovník iDNES v Kalifornii)- Oficiálním vítězem prezidentských voleb v USA byl vyhlášem republikánský kandidát George Bush. Předstihl svého rivala demokrata Alberta Gora o pohých 537 hlasů na Floridě a tím si zajistil hlasy tamních 25 volitelů. Gore však výsledek zpochybňuje a porážku neuznal. Poslední slovo budou mít tedy soudy.Překvapivé rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států vložit se do sporu o přepočítávání hlasů floridských voličů, obrátila pozornost veřejnosti k této instituci.Oficiálním vítězem je Bush, Gore se nevzdává - čtěte ZDE.

Jak jedná nejvyšší soud?
Nejvyšší soud USA projednává problémy v uzavřeném zasedání, obvykle v pátek mezi začátkem října a koncem června. Úvodem hovoří předseda, následují vystoupení členů soudu v pořadí od služebně nejstaršího. Diskusi uzavírá hlasování, které naopak postupuje od služebně nejmladšího po předsedu. Rozhoduje většina hlasů. Konečné stanovisko vydává soud písemně, a to ve čtyřech formách:
1) Názor soudu (court opinion) obsahuje výklad většinového stanoviska.
2) Separátní votum (concurring opinion) je stanovisko vypracované soudcem (soudci), který souhlasí s konečným rozhodnutím, nicméně má dílčí námitky k základní argumentaci.
3) Nesouhlasné votum (dissenting opinion) obsahuje názory soudců hlasujících proti názoru většiny.
4) Někdy je oznámení výsledků hlasování stručné a nepodepsané (per curiam).
Ta je už přes dvě stě let konečnou instancí ve sporných soudních rozhodnutích jak jednotlivých států unie, tak federace. Jeho rozhodnutí se stávají právními precedenty.

Nejvyšší soud USA je velmi vybíravý. Zabývá se jen zhruba třemi procenty z několika tisíc případů, jež na jeho adresu každoročně docházejí. Klade důraz na principiální otázky související s výkladem federalní ústavy.

Co bude Nejvyšší soud 1. prosince posuzovat?
Soud vyzval s  týdenním předstihem zástupce táborů obou prezidentských kandidátů, aby se ve svých písemných podáních zaměřili zejména na dvě otázky: 1. Porušil Nejvyšší soud státu Florida Ústavu USA (článek II a ustanovení o řádném soudním procesu), když nařídil tamní státní tajemnici uznat výsledky ručního přepočítávání hlasů a posunout uzávěrku volby? a 2. K jakým důsledkům by vedlo záporné rozhodnutí floridského Nejvyššího soudu ve věci výběru volitelů (podle Zákoníku USA)?

Proč se Nejvyšší soud zabývá volbou prezidenta?
Podle profesora  Georgetownské university ve Washingtonu Neala Katyala nejvyšší odvolací instance nikdy v minulosti do těchto sporů nevstoupila. V pátečním rozhovoru pro CNN Katyal připustil, že se tak mohlo stát ze zvědavosti nebo ve snaze dospět k autoritativnímu rozhodnutí, jež by zastavilo například hrozbu pouličních nepokojů.

Podle ústavního znalce a bývalého vládního právníka Bruce Feina se soud zřejmě rozhodl otázkou zabývat s ohledem na její zásadní povahu. Odmítnutí by se podle něho mohlo vysvětlovat jako snižování významu prezidentské funkce.

Lze očekávat objektivní rozhodnutí?
Jak napsal jeden z bývalých  asistentů Nejvyššího soudu USA v časopise Harvard Law Review: "Právní rozhodnutí v podstatě odrážejí protikladné hodnoty, prezentované omylnými, pragmatickými a občas iracionálními členy soudu. Je to komplexní proces ovlivňovaný lidskými faktory".

I nejvyšší soud zrcadlí politické názory americké populace: někteří soudci jsou převážně konzervativní, jiní liberální, a někteří váhaví. Rozhodnutí v případě prezidentských voleb je v podstatě nepředvídatelné. Lze očekávat, že se soudci soustředí na ústavnost rozhodnutí floridského Nejvyššího soudu, popř. nižších federálních soudů. 

Jak se staví k projednávání Bushova návrhu jeho soupeř Al Gore?
Gorovi právníci okamžitě vydali prohlášení, ve kterém se odvolávají na ústavní zásadu federalismu. Zdůrazňují, že volby se regulují zákony jednotlivých států unie, nikoli zákony federace. "Pouze hrozba nejhrubšího narušení Ústavy USA by mohla vyústit v intervenci federalního soudu". Bushovi zástupci naopak označili celý spor o prezidentství za unikátní případ zásadního obecného významu jak pro národ, tak pro ústavu.

Soudcům nesmí nikdo snížit plat?
Zakladatelé v roce 1787 rozhodli, že soudci mohou sloužit bez časového limitu, a navíc jim nikdo nesmí snížit plat. Je to účelná ochrana proti politickým tlakům. I tito soudci ovšem podléhají ústavnímu ustanovení o impeachmentu. Kongres se zatím zabýval pouze sedmi případy porušení "dobrého chování" ze strany federálních soudců. Impeachment nastal pouze jednou - před 195 lety v případě Samuela Chase. Senát však rozsudek Sněmovny reprezentantů nepotvrdil.
Jak probíhá jednání před Nejvyšším soudem?
Tak jako v každém jiném případě si soud předem vyžádal podrobná písemná podání od obou stran. V pátek úderem desáté hodiny dostane každá strana limitovaný čas na ústní prezentaci hlavních argumentů. Ústřední soudci v této části obvykle kladou doplňující otázky. Před začátkem závěrečných pěti minut se rozsvítí na stolku advokáta bílé světlo. Jakmile se změní v červené, slyšení je u konce. Soud si může vyžádat i další konzultativní stanoviska (amicus curiae), pokud s tím obě zúčastněné strany souhlasí.

Kdo jsou jeho členové?
V roce 1789 začínal Nejvyšší soud se šesti členy. Od  roku 1869 sestavá z osmi přísedících (associate justices) a předsedy (chief justice). Současný soud pracuje pod vedením Williama H. Rehnquista, kterého jmenoval před 29 lety prezident Richard Nixon. Nejstarším  členem je osmdesátiletý Paul Stevens, nejmladším dvaapadesátiletý Clarenece Thomas.
 
Podle Ústavy USA jmenuje členy Nejvyššího soudu prezident po poradě a se souhlasem Senátu. Až na výjimky se prezident rozhoduje mezi příznivci své politické strany. V čele dosavadní historii Spojených státu pouze osmnáct ze 108 jmenovaných soudců patřilo k opozici. Zhruba dvacet procent navržených neprochází senátním sítem.

Přestože se ústava ke kvalifikaci soudců nevyjadřuje, členy Nejvyššího soudu se až do padesátých let stávali téměř výhradně bělošští právníci protestantského vyznání. První ženu, Sandru Day O'Connorovou jmenoval před 19 lety Ronald Reagan, v roce 1993 se k ní připojila Clintonem navržená Ruth Bader Ginsburgova. Clarence Thomas reprezentuje africko- americkou menšinu, před devíti lety ho nominoval George Bush st. Šest členů současného Nejvyššího soudu USA jmenovali republikánští prezidenti, tři z nich demokraté.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video