Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obecným ohrožením může být i riskantní jízda, rozhodl spor Nejvyšší soud

  14:04aktualizováno  14:04
Riskantní a rychlá jízda městem může být v některých případech hodnocena jako trestný čin obecného ohrožení. Vyplývá to z usnesení Nejvyššího soudu, který se zabýval sjednocením kvalifikace v případech, kdy někdo ujíždí policii a ohrožuje při tom své okolí. Dosud nebylo soudní stanovisko jednoznačné.
Riskantní a rychlá jízda městem může být v některých případech hodnocena jako trestný čin obecného ohrožení. Vyplývá to z usnesení Nejvyššího soudu. (ilustrační snímek)

Riskantní a rychlá jízda městem může být v některých případech hodnocena jako trestný čin obecného ohrožení. Vyplývá to z usnesení Nejvyššího soudu. (ilustrační snímek) | foto:  Radek Cihla, MAFRA

V konkrétní kauze soud nařídil nové projednání případu muže, který v Praze ujížděl policistům, brzdil před auty a ohrožoval chodce i své spolujezdce a další účastníky silničního provozu. Postavil se tím proti rozhodnutí odvolacího soudu, který mužův čin překvalifikoval s tím, že podstatu obecného ohrožení nenaplňuje.

Odvolací soud totiž vyházel z toho, že obecného ohrožení se podle zákoníku dopustí ten, kdo úmyslně způsobí obecné nebezpečí, tedy vydá větší počet lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví, případně cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu. Dosud se tak jako obecné ohrožení kvalifikovaly zejména úmyslně založené požáry, výbuchy, povodně a podobné události rázu živelní pohromy, při kterých hrozilo nebezpečí nejméně sedmi lidem.

Proto také odvolací Městský soud v Praze nepřistoupil na obžalobu, podle které se obecného ohrožení mohl muž dopustit. Poukazoval na to, že riskantní jízda není jednorázový čin, ohrožení ostatních vozidel je postupné, a tak nenaplňuje princip obecného nebezpečí.

Agresivita řidičů roste

V Česku se v posledních letech často mluví o rostoucí agresivitě řidičů. Podle výzkumu ČVUT zveřejněného v roce 2010 lze nebezpečného šoféra potkat na každých 16 kilometrech. Ke známým případům agresivity na silnici patří nehoda, při které řidič vytlačil pomaleji jedoucí vozidlo z dálnice D1. Za pokus o těžké ublížení na zdraví dostal trest pět let vězení.

Nejvyšší soud (NS) však dal za pravdu Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které prosazovalo jiný pohled. Řidič, někdejší amatérský závodník, sice neohrozil všechny řidiče a chodce najednou, to však neznamená, že nezpůsobil obecné nebezpečí. Nejméně pět křižovatek projel na červenou, po městském okruhu jel rychlostí až 170 km/h, vybrzdil policejní i jiná auta s cílem způsobit řetězovou nehodu a zmařit pronásledování. Dvě kolize také svou jízdou skutečně vyvolal.

Silnice si pletou se závodištěm, uvedl Nejvyšší soud

"Orgány činné v trestním řízení, jako orgány státu, jsou povinny učinit vše, co je v jejich pravomoci, aby řádní občané byli účinným způsobem před takovými porušovateli zákonných norem ochráněni a byla zajištěna potřebná míra bezpečnosti silničního provozu na našich komunikacích," stojí v usnesení senátu s předsedou Františkem Hrabcem.

"Z výše uvedeného je zjevné, že obviněný svojí jízdou, tedy jediným skutkem, prakticky soustavně a průběžně v relativně krátkém časovém úseku vyvolával stav obecného nebezpečí, neboť ostatní účastníky silničního provozu, kterých muselo bezpochyby být celkově mnohem více než sedm, postupně ohrožoval na jejich životech, přinejmenším pak na jejich zdraví," stojí v usnesení. Tři své spolujezdce ohrožoval permanentně, přestože jej vyzývali, aby zastavil.

Vážnější následky podle NS nenastaly jen díky tomu, že řidiče pronásledovala policie a její světelná i zvuková signalizace varovala ostatní řidiče a chodce, aby se klidili pirátovi z cesty. Konkrétní kauzu bude znovu řešit Obvodní soud pro Prahu 5, řidiči vzhledem k procesním okolnostem hrozí maximálně tříletý trest. Obecné závěry NS však mohou najít odezvu i v jiných kauzách.

Soud se také ostře vyjádřil k situaci na českých silnicích. Někteří řidiči si totiž podle něj pletou běžný provoz se závodní dráhou.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.