Při hodnocení statutu exekutorských vykonavatelů dosud existovaly dva výklady. Nejvyšší státní zastupitelství v dovolání trvalo na tom, že vykonavatelům náleží ochrana spjatá s postavením úřední osoby, stejně jako například exekutorům, soudcům, žalobcům, policistům, poslancům nebo třeba lesní a rybářské stráži.
Podle Nejvyššího soudu (NS) je však nutné vycházet z doslovného znění trestního zákoníku, který přiznává status úřední osoby jen soudnímu exekutorovi, nikoli jeho zaměstnanci. Exekutorská komora názor soudu respektuje, obává se však možných negativních dopadů tohoto rozhodnutí.
Exekutorský vykonavatelVykonavatelé jsou zaměstnanci soudních exekutorů, jejichž jménem provádějí například soupis majetku dlužníků, označují a zajišťují sepsané věci a prodávají je v dražbě. Vykonavatelé musejí splňovat několik zákonných podmínek, jako je bezúhonnost a středoškolské vzdělání. Skládají i kvalifikační zkoušku. Za škodu způsobenou vykonavatelem zodpovídá soudní exekutor. |
NS dospěl k tomuto závěru při projednávání případu muže, který v dubnu 2011 napadl vykonavatele. Nejprve slovně a poté i fyzicky. Muž mu nejprve bránil svým tělem ve vstupu do místnosti bytu a následně ho udeřil pěstí do obličeje a snažil se ho z bytu vytlačit a rovněž jej několikrát udeřil do zad a zátylku. Způsobil mu poranění v ústní dutině a poúrazovou blokádu krční páteře.
Napadený byl pověřen jako exekutorský vykonavatel k provedení soupisu movitých věcí a ke všem úkonům s tím souvisejícím na adrese trvalého bydliště muže. Ten však v bytě už své věci neměl a bydlela tam jeho přítelkyně se synem. To potvrdila i přivolaná policie.
Obvodní soud pro Prahu 10 muže za násilí proti úřední osobě potrestal 30 měsíci vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky. Podle NS ovšem muž tento zločin spáchat nemohl, otázkou správné právní kvalifikace se proto musí znovu zabývat obvodní soud.
Soudci NS již neřešili další mužovy námitky, že vykonavatel postupoval nezákonným způsobem. Vynucoval si vstup do bytu, kde byl muž pouze na návštěvě a kde neměl žádné věci. Navíc se vykonavatel údajně neprokázal pověřením k provedení exekuce.
Může vzrůst agresivita, obávají se exekutoři
"Otázka, zda je vykonavatel soudního exekutora úřední osobou, či nikoli, není v rámci judikatury Nejvyššího soudu řešena poprvé. V minulosti se soudy stavěly k této složité právní otázce protichůdně," poznamenala mluvčí exekutorské komory Petra Báčová.
Doplnila, že nové rozhodnutí NS, které je v rozporu s předchozími rozhodnutími Obvodního soudu Praha 10 a Městského soudu v Praze, pouze upřesňuje pozici vykonavatele ve vztahu k novému trestnímu zákoníku, který byl přijat v roce 2009.
"Nejvyšší soud se přiklonil k názoru, že nové vymezení úřední osoby, dříve veřejného činitele, v trestním zákoníku uvedl zákonodárce taxativním vymezením subjektů, které ochrany úřední osoby požívají a které je nezbytné za úřední osoby pokládat. Nejvyšší soud se tedy vyvaroval extenzivního výkladu příslušného ustanovení," podotkla mluvčí.
Exekutorská komora podle ní tuto situaci v zásadě nevítá, neboť se může projevit například vzrůstem agresivity vůči zaměstnancům exekutorských úřadů.
"Soupis movitých věcí, který provádějí zejména vykonavatelé, je jedním z nejnáročnějších způsobů provedení exekuce. Ačkoliv klesá počet exekučních řízení, v nichž je soupis movitých věcí prováděn, je zapotřebí zajistit vykonavatelům řádnou ochranu. Názor Nejvyššího soudu však může mít za následek ztrátu autority vykonavatelů u účastníků řízení," připomněla Báčová.
Poukázala i na to, že statut úřední osoby není privilegiem, které by pro vykonavatele znamenalo pouze ochranu. "Je také zesílenou odpovědností. Úřední osoby totiž mohou být stíhány pro zneužití pravomocí a jejich činy mohou být přísněji posuzovány," upozornila Báčová.
