Památkáři těsně před vánočními svátky podali k Nejvyššímu soudu dovolání. Byl to možná poslední mimořádný opravný prostředek, který mohl vlastnické vztahy změnit.
"Další cesty, pokud jsou, zkoumá náš právník," uvedl vedoucí pardubické pobočky památkářů Jiří Švec. Podle něj je také ovšem možné, že se ústav dalších bojů zámku vzdá.
Podle pravomocných rozhodnutí náleží zámek v Opočně hraběnce už od loňského června.¨
Překvapení se nekonalo
Rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání nebylo nijak překvapivé. Soudci pouze potvrdili původní názor z doby před víc než třemi lety, kdy se na ně naopak obrátila Colloredo-Mansfeldová.
Ta tenkrát prohrála spor o zámek u okresního i krajského soudu a teprve dovolání k Nejvyššímu soudu jí pomohlo vrátit kauzu znovu na počátek.
Dovolání argumentovalo restitučním zákonem, podle kterého se vydává židovský majetek. Nejvyšší soud potvrdil, že Židům a dalším skupinám lidí se majetek za války konfiskoval nikoli z rasových důvodů, ale pro nepřátelství k Říši.
"Přestože jsme předložili listinné důkazy, že Josef Colloredo-Mansfeld nebyl rasově perzekvován, Nejvyšší soud se nám nepodařilo přesvědčit," uvedl advokát památkářů Miloš Hošek.
Nepřátel Říše i Němec?
Hraběnčin otec Josef Colloredo-Mansfeld přišel o opočenský velkostatek
v roce 1942 pro nepřátelský postoj k Říši.
Po druhé světové válce jej naopak úřady označovaly za Němce a majetek mu nazpět nevydaly. Rodina s jedinou dcerou odešla koncem roku 1947 do Kanady, kde pak hrabě podnikal.
Josef Colloredo-Mansfeld zemřel před třinácti lety v Rakousku.
Třiašedesátiletá malířka Kristina Colloredo-Mansfeldová, která střídavě žije v Rakousku, Řecku a Čechách, získala v posledních třech letech necelých 5000 hektarů pozemků na Rychnovsku a na čtyřicet nemovitostí z majetku původního velkostatku.
Poté, co vloni převzala od státu zámek, ponechala jej dál otevřený pro veřejnost a s památkáři se dohodla na pronájmu.
Společně s bratrancem Jeromem se totiž soudí ještě o sbírky opočenského zámku, které kdysi náležely jejich adoptivnímu dědečkovi.
Soud již rozhodl o vydání 68 obrazů do rukou dědiců. O hlavní části sbírek se teprve bude jednat. Jde o cenné zbraně, obrazy a etnografické sbírky.
