Bašta předloni v Ivančicích na Brněnsku použil zbraň proti ujíždějícímu autu, v němž podle něj byli zloději. Mladou ženu ve voze tehdy výstřel z brokovnice připravil o zrak.
Krajský soud v Brně ho nejprve potrestal za pokus o vraždu šesti roky vězení. Vrchní soud nato rozsudek překvalifikoval na pokus o zabití a muži uložil trest tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let.
Případ Karla Bašty12. března 2009 upozornil bezpečnostní systém Karla Baštu, že se do jeho sběrny v Ivančicích na Brněnsku někdo vloupal. Dvaapadesátiletý myslivec, se právě chystal na obchůzku revírem. Ke kovošrotu dorazil se zbraní a na rozjíždějící se vůz zlodějů dvakrát vystřelil. První výstřel zasáhl dveře auta a řidiče zranil na noze. Druhým Bašta trefil skleněnou výplň zadních dveří. Broky zasáhly do hlavy mladou spolujezdkyni, kterou připravily o oko a druhé jí velmi vážně poranily. Dívka později podíl na krádeži odmítala. |
Nejvyšší soud ale před časem vyhověl dovolání nejvyššího státního zastupitelství a případ do Olomouce vrátil k novému projednání. Při novém procesu pak Bašta znovu odešel od vrchního soudu s šestiletým trestem za pokus o vraždu. Právě tento verdikt Bašta napadl novým dovoláním.
"Střílel jsem na auto, ne na lidi uvnitř"
Bašta v dovolání označil právní kvalifikaci skutku za nezákonnou a protiústavní. Nejednal prý v přímém ani nepřímém vražedném úmyslu. Střílel údajně na auto, nikoliv na lidi uvnitř.
Soudy podle něj nevzaly v úvahu konkrétní okolnosti střelby - počasí, tmu, značné emoční vypětí, strach a bezradnost plynoucí z opakovaných krádeží a neúspěšného policejního vyšetřování.
Nejvyšší soud ale Baštovy argumenty neuznal. "Obviněný vědomě zaměřil střelbu do prostoru osádky vozidla s cílem donutit ji k zastavení, a zabránit tak v jejím útěku z místa činu. Byl si přitom vědom možného následku a nepočítal s žádnou konkrétní okolností, která by následku mohla zabránit," uvedl v rozhodnutí senát s předsedou Michalem Miklášem.
Při předchozím projednávání Nejvyšší soud přijal diskutované stanovisko ohledně útoků na zloděje. Podle něj by útočník měl být souzen za vraždu v případech, kdy zloděj už krádež dokonal a je na útěku, případně prchá bez kořisti kvůli vyrušení.
Jinak nadále platí, že člověk má právo bránit před zlodějem svůj majetek. Právě kvůli zmíněnému stanovisku se očekávalo, že případné nové Baštovo dovolání Nejvyšší soud odmítne (čtěte také Nejvyšší soud couvá: Zabití zloděje je vraždou, když je na útěku).
Odsouzení Bašty vyvolalo na Ivančicku vlnu nevole. Petici za jeho propuštění podepsalo přes tři tisíce lidí. Bašta byl podle nich v právu, zloději jej okrádali opakovaně. Prezident Klaus mu pak v březnu prominul zbytek trestu s podmínkou, že se v příštích pěti letech nedopustí trestného činu (o prezidentské milosti čtěte více zde).
