Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvyšší soud nerespektuje naše rozhodnutí, stěžují si ústavní soudci

  13:35aktualizováno  13:56
Nejvyšší soud nerespektuje závazný názor ústavních soudců na problematiku dobré víry při nabývání majetku od nevlastníka. A překračuje tak svou pravomoc. Ve čtvrtečním nálezu to uvedl Ústavní soud, který hovoří přímo o judikaturním rozkolu. Nejvyšší soud v reakci uvedl, že příště na judikaturu zareaguje.

Ústavní soudci kritizovali Nejvyšší soud. (Ilustrační foto) | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Ústavní soud (ÚS) v dnešním nálezu hovoří přímo o judikaturním rozkolu, který je „krajně nežádoucí“. Dopadá totiž na nižší soudy při rozhodování obdobných sporů, stejně jako na samotné vlastníky nemovitostí evidovaných v katastru. „Tímto svérázným přehodnocováním obsahu nálezů ÚS se Nejvyšší soud dopouští postupu ultra vires (za hranicí pravomocí), neboť k takovému jednání ho právní řád nikterak neopravňuje,“ uvedl ÚS v nálezu.

Nejvyšší soud (NS) si podle předsedy občanskoprávního a obchodního kolegia Vladimíra Kůrky samozřejmě uvědomuje obecnou závaznost nálezů ústavních soudců. Zároveň Kůrka upozornil na to, že kritizované rozhodnutí NS je starší než nález, na kterém stojí argumentační těžiště dnes prezentovaného postoje ÚS.

„Jde o dva a půl roku staré rozhodnutí NS. V mezidobí se judikatura NS a ÚS postupně vyvíjela. NS bude brzy rozhodovat v podobné věci a bude nepochybně reagovat na argumentační posun v judikatuře ÚS,“ uvedl Kůrka.

Ústavní soudci dnes konkrétně řešili stížnost lidí, kteří koupili nemovitost od člověka, jehož vlastnické právo se posléze ukázalo jako pochybné. Justice pak na základě postoje Nejvyššího soudu rozhodla že pokud byla původní kupní smlouva od počátku neplatná, jsou neplatné i další transakce, a to podle zásady, že nikdo nemůže převést na jiného více práv, než kolik sám má. NS tak v podstatě zaujal názor, že vlastnické právo nelze nabýt od nevlastníka, i kdyby nabyvatel jednal v dobré víře.

Nejvyšší soud se například loni v květnu zastal ženy, která pod vlivem nemoci nevýhodně prodala svůj byt v Praze Braníku. Kupec byt brzy se ziskem prodal dalšímu zájemci. Justice původně ženinu žalobu zamítla, a upřednostnila tak současného majitele, který nemovitost koupil v dobré víře. Nejvyšší soud ovšem dal ženě za pravdu (více zde).

Je třeba důkladně zkoumat dobrou víru nabyvatele

Ústavní soudci ale v minulosti zdůraznili, že v podobných případech je potřeba zkoumat dobrou víru nabyvatele, který odvozoval své vlastnické právo k nemovitosti od právního úkonu, jenž se později ukázal jako absolutně neplatný. Pokud z individuálních okolností případů dobrá víra jednoznačně vyplývá, je podle ústavních soudců třeba poskytnout vlastnickému právu nabyvatele ochranu.

Podobně intenzivní kritika směrem k NS zaznívá v nálezech ÚS spíše výjimečně. V posledních letech býval důvodem ke kritice formalismus, třeba při posuzování přípustnosti dovolání. Na přelomu tisíciletí se s nadsázkou hovořilo o „válce soudů“ kvůli rozdílným názorům na odpírače vojenské služby za minulého režimu. Nakonec tehdy NS přijal názor ústavních soudců založený na důležitosti svobody svědomí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.