Dostat pokuty od řidičů je obtížné
Za rok 1998 se zvýšily nezaplacené pokuty u kontrolovaných úřadů o 284 milionů korun," řekl prezident NKÚ Lubomír Voleník. Nárůst je zřetelný především u pokut dopravních, které řidiči většinou nazaplatí na místě.
"Řidiči, kteří jsou chyceni a neplatí, dostanou doklad o vyměření pokuty na místě nezaplacené, a ty pokuty se potom musí dost složitým způsobem vymáhat," upřesnil František Bárta z NKÚ.
Počátkem roku 1998 předala policie k vymáhání finančním úřadům 446.695 případů za 504,6 milionu korun. Koncem roku už bylo nevymožených případů 624.463 a částka se zvýšila na 716,6 milionu, to je o 212 milionů více. "Pokuty jsou sankce. A tím, že nejsou vybírány, neplní svůj sankční účel," podotkl Voleník.
Nedostatky ve vymáhání pokut nalezl NKÚ i u České obchodní inspekce nebo České zemědělské a potravinářské inspekce. Celkový stav nedoplatků překročil koncem roku 1998 jednu miliardu korun.
Proto NKÚ doporučuje přísnější zákonnou úpravu. Odkazuje na příklad Rakouska; nezaplatí-li tam řidič pokutu na místě, může policie zabavit věci v hodnotě uložené pokuty. Nedostatky zjistil NKÚ i v dělení kompetencí, kdy jeden úřad pokutu ukládá a jiný vymáhá.
NKÚ našel nedostatky v penězích pro věznice
Nejvyšší kontrolní úřad našel také nedostatky při financování investiční výstavby ve věznicích v letech 1994 až 1999. Kontrolovaný objem prostředků za šest let činil 1,3 miliardy korun. Podle NKÚ ministerstvo spravedlnosti nezajistilo usměrnění investic a ministerstvo ani vězeňská správa do roku 1998 nezpracovaly zásady investiční výstavby.
Podle prezidenta NKÚ Lubomíra Voleníka vyčlenilo ministerstvo ze svého rozpočtu na investice ve věznicích jen souhrnnou částku a záleželo na jednotlivých věznicích, jakou část z ní získají. Ministerstvo také nedohlédlo na uvolňování jednotlivých dotací přímým investorům a dodržování podmínek pro jejich čerpání. NKÚ, který analyzoval investice v jednotlivých věznicích, uvádí, že ministerstvo někdy umožnilo zahájení nepřipravených investic. Nevznikly tedy podmínky pro objektivní posouzení nabídek uchazečů a důsledkem bylo nepředpokládané zvyšování rozpočtových nákladů staveb.
Při kontrole selhalo i ministerstvo kultury
Ministerstvo kultury podle zjištění NKÚ citelně podcenilo kontrolu a řízení investiční výstavby ve svém resortu. Kontroloři se zaměřili na způsob, jakým byly v letech 1995 až 1999 rozdělovány prostředky státního rozpočtu na pořízení a obnovu investičního majetku knihoven, muzeí, galerií a divadel.
"Poznatky z této kontrolní akce potvrdily dlouhodobě přetrvávající obecné nedostatky," uvádí kontrolní zpráva NKÚ. Ministerstvo kultury podle ní investiční akce nedostatečně připravilo a nezajistilo jejich plné financování. "V odpovědných funkcích docházelo k častým personálním změnám, v kontrolovaném období byla pro oblast investiční výstavby vyčleněna pouze jediná osoba. Investiční výstavba nebyla metodicky řízena," znějí výhrady kontrolorů.
Ministerstvo kultury podle NKÚ nekontrolovalo činnost investorů ani průběžně nesledovalo čerpání a použití peněz ze státního rozpočtu, vynakládaných na jednotlivé akce. Ze státního rozpočtu bylo na investice v kulturních institucích poskytnuto v letech 1995 až 1999 celkem 3,022 miliardy korun, NKÚ kontroloval investiční akce za zhruba 1,223 miliardy korun. V rozporu s právními předpisy bylo z této částky použito přes 819 milionů korun, z toho v rozporu s rozpočtovými prostředky více než 62 milionů.
NKÚ vytkl nejasnou dotační politiku ministerstvu práce
NKÚ objevil nedostatky v dotační politice ministerstva práce a sociálních věcí v letech 1998 a 1999 při financování sociálních služeb. Zjistil také, že zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu občanským sdružením jsou nedostatečné, protože neřeší některé problémy ve financování sociálních služeb.
V kontrolní zprávě NKÚ mimo jiné uvádí, že ministerstvo v uzavřených smlouvách s nestátními subjekty nespecifikovalo účel použití dotací, průkazně nedoložilo způsob stanovení výše poskytnutých finančních prostředků, nezajistilo závaznost pravidel dotační politiky a navíc tyto zásady samo nedodržovalo.
"Ze zjištění vyplynulo, že někteří příjemci čerpali poskytnuté dotace v rozporu se stanoveným účelem a podmínkami jejich použití v celkové výši 2 275 253 korun," uvádí zpráva. Podle NKÚ je nezbytné, aby se kvůli nedostatkům dotační politiky vypracoval zákon o sociální pomoci a další předpisy, které nahradí dosavadní vládní zásady.
Ani ministerstvo zemědělství neplní své povinnosti
Ministerstvo zemědělství nepostupuje v souladu s předpisy upravujícími jeho povinnosti jako zřizovatele příspěvkových organizací nebo správce kapitoly státního rozpočtu. Prezident NKÚ Lubomír Voleník řekl, že zjištěná skutečnost se negativně projevuje v hospodaření s rozpočtovými prostředky a s majetkem státu.
Ministerstvo je zřizovatelem deseti příspěvkových organizací v oblasti vědy a výzkumu, z nichž NKÚ vybral ke kontrole pražský Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Výzkumný ústav zemědělské techniky, Výzkumný ústav potravinářský a Výzkumný ústav veterinárního lékařství se sídlem v Brně.
U kontrolovaných organizací zjistil NKÚ od listopadu 1999 do letošního března nedostatky v účetnictví, v hospodaření s majetkem státu, v nehospodárném nakládání s finančními prostředky a nedodržování zákona o zadávání veřejných zakázek. Vybrané organizace přitom pobíraly ze státního rozpočtu v loňském roce zhruba 160,2 milionu korun, což je téměř o tři miliony korun více než v roce předchozím. Za příklad chyby ministerstva uvedl Voleník, že jako zřizovatel nevymezilo jednoznačně zřizovaným organizacím majetek, k němuž mají právo hospodaření, a nevěnoval pozornost tomu, že organizace nezahrnují do svého majetku výsledky výzkumné činnosti a neúčtují o nich. Přestože ministerstvo nestanovilo kontrolovaným organizacím hospodářský výsledek za rok 1998, jejich rozpočtové prostředky posílilo.
Podle Voleníka je nejzajímavějším pochybením některých ústavů, že bez souhlasu ministerstva zrušily patentovou ochranu, protože je podle jejich názoru nehospodárná. "Pokud si však výsledky výzkumu nezasluhují patentovou ochranu, vzniká otázka účelnosti takového výzkumu," uvádí NKÚ v kontrolním závěru.
České dráhy nedodržovaly zákon při zadávání zakázek
Vnitřní jednotky Českých drah nepostupovaly při zadávání veřejných zakázek vždy transparentním a zákonným způsobem. Šlo zejména o omezování přístupu co nejširšího okruhu zájemců k veřejným zakázkám jejich zadáváním bez výběru z více zájemců. Dráhy dále uzavíraly smlouvy s nevýhodnými nebo horšími cenovými podmínkami. Vyplývá to z kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu.
Podle vedoucího tiskového oddělení ČD Petra Šťáhlavského podnik uznal, že v kritizovaných případech pochybil. "V návaznosti na šetření byly nedostatky projednány s odpovědnými zaměstnanci a byla přijata opatření k nápravě a zamezení dalšího vzniku podobných nedostatků. Plnění přijatých opatření bude kontrolováno odborem kontroly generálního ředitelství ČD v první polovině roku 2001," uvedl Šťáhlavský.
České dráhy podle NKÚ nerespektovaly zákon o zadávání veřejných zakáze a zadávaly některé zakázky bez oslovení více zájemců, a to i v případech, kdy cena z jednotlivých zakázek přesahovala limity stanovené pro uplatnění výzvy nejméně pěti zájemcům.
V roce 1998 takto dráhy zadaly 54 veřejných zakázek za 30,423 milionu korun. O rok později to bylo 92 zakázek za 42,01 milionu. České dráhy také rozdělovaly zakázky tak, aby výše závazku nepřekročila 100.000 korun a zakázky mohly být zadávány bez výběru z více uchazečů.
