Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko nejvíc znečišťuje Spolana. Vypustila 37,5 tuny rakovinotvorných látek

  10:28aktualizováno  12:13
Už druhým rokem po sobě se mezi největší znečišťovatele zařadila chemička Spolana Neratovice. V roce 2015 vypustila do životního prostředí celkem 37,5 tuny rakovinotvorných látek. Vyplývá to z nejnovějších údajů ekologického sdružení Arnika.

Chemička Spolana Neratovice. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

„Vyhodnocení se týká celkového množství látek vypouštěných do ovzduší, vody a odpadů. Zajímají nás rakovinotvorné a potenciálně rakovinotvorné látky,“ uvedl na tiskové konferenci Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.

Neratovická Spolana se dostala na přední příčky mezi znečišťovateli především kvůli emisím trichlorethylenu. „Nebezpečnost této látky byla Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) přehodnocena a trichlorethylen se nově řadí mezi látky s prokázaným karcinogenním vlivem na člověka,“ vysvětlil Petrlík.

Spolana dále zvýšila o tři a půl tuny emise pravděpodobně rakovinotvorné látky 1,2-dichlorethanu. Podnik ji chce podle Arniky dovážet jako surovinu pro výrobu PVC.

„Spolana je jedinou společností v České republice, která v daném rozsahu používá trichloretylen při výrobě kaprolaktamu (využívá se v textilním nebo plastikářském průmyslu pro výrobu polyamidových vláken, pozn. red.) a také je jeho jediným výrobcem v ČR, takže se s ohledem na použitou metodiku v žebříčku objevujeme opakovaně,“ uvedl mluvčí Spolany Mikuláš Duda ve vyjádření pro iDNES.cz. Upozornil, že se podniku v uplynulém roce podařilo snížit hodnoty emitovaných látek meziročně snížit o pět procent.

Spolana pak podle Dudy splňuje emisní limity a aktuálně investuje desítky milionů korun do nových zařízení, které omezí emise trichloretylenu. „Snižujeme emise rtuti každoročně od roku 2011,“ dodal mluvčí k další problematické látce.

Mezi další velké znečišťovatele patří laminátovna Peter GFK v Trhovém Štěpánově, která o 12 tun zvýšila množství vypouštěného potenciálně rakovinotvorného styrenu. Za skokana roku pak Arnika označila Kovohutě holding v Mníšku pod Brdy, které ohlásily 29 gramů dioxinů v přenášených odpadech.

Petrlík pak upozornil na pozitivní jev, že se meziročně snížilo celkové množství rakovinotvorných, reprotoxických (ohrožují reprodukci, pozn. red.) a mutagenních látek. Na druhé straně ale stouplo množství endoktrinních látek, které poškozují ozonovou vrstvu Země, a dioxinů, které mohou u člověka způsobovat vývojové vady nebo narušovat hormonální činnosti.

Registr znečišťovatelů se od příštího roku zmenší

V příštím roce se kvůli vládní novele sníží počet podniků, které budou nahlašovat úniky toxických látek. Změna se bude týkat podle ministerstva životního prostředí přibližně 1 700 až 1 800 malých znečišťovatelů z celkových pěti tisíc. Ušetřit se tím má zhruba 30 milionů korun ročně. Novelu v červenci podepsal prezident Miloš Zeman.

„Kdysi došlo k chybě, že povinnost sledovat chemické látky byla vztažena i třeba na velké supermarkety, což je nesmysl. Změna tuto chybu napravuje. Na druhou stranu je nutné říct, že došlo k osekání povinností některých menších spaloven odpadů,“ uvedl Petrlík.

Už dříve podle Petrlíka byla zrušena povinnost ohlašovat některé látky v odpadech. Z Integrovaného registru znečišťování (IRZ) tak vypadly údaje od znečišťovatele ze skupiny Spolchemie v Ústí nad Labem. „To je podle mě větší škoda napáchaná na registru a bohužel je nutno říci, že ministerstvo průmyslu a obchodu a hlavně svaz chemického průmyslu se snaží povinnost ohlašovat množství látek v odpadech zrušit zcela,“ tvrdí Petrlík.

Povinnost hlásit vypouštění nebezpečných látek do IRZ ukládá firmám zákon. V roce 2015 nahlásilo úniky a přenosy takových látek celkem 1 770 podniků. Celkem se ohlašuje 63 druhů takových látek. Arnika na základě údajů z registru už dvanáct let připravuje žebříčky. Dva roky po sobě je pak zveřejňuje v projektu Znečišťovatelé pod lupou.

Spolanu Neratovice zaplavila v roce 2013 velká voda:







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Zájemci o Hrad prozradili, jaké by chtěli pravomoci. Ohodnoťte odpovědi

Má hlava státu v Česku adekvátní množství pravomocí? Měly by jí přibýt? A o čem by prezident rozhodovat neměl? V šestém kole projektu Otázka pro prezidenta se...  celý článek

Nová kniha vychází z cyklu iDNES.cz 100 pohledů na Česko.
Portál iDNES.cz má první publikaci. Projekt 100 pohledů vychází knižně

Server iDNES.cz má první knihu. Vznikla z unikátního projektu 100 pohledů na Česko, který si během dvou let, kdy je publikován na stránkách iDNES.cz, našel...  celý článek

Iniciativa Pestrá strava bez chemie učí školáky, jak si připravit zdravou...
Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.