Největší restituce se odkládá

Blansko - Brněnská policie začala šetřit, zda v souvislosti s restitucí gigantického majetku (jeden z největších majetkových přesunů v tuzemsku) někdejšího hraběcího rodu Salmů-Reifferscheidtů z Blanenska, se někdo nedopustil podvodu a padělání dokladů. Ve hře jsou nemovitosti nevyčíslitelné hodnoty - zahrnují například pozemky nad proslulými Punkevními jeskyněmi v Moravském krasu a dva zámky, z nichž jeden byl prohlášen Národní kulturní památkou.

"Město Blansko je účastníkem restitučního řízení. Žádáme o poskytnutí informací, aby případné falzifikáty nesloužily pro další úřední řízení," napsali brněnským vyšetřovatelům úředníci z blanenské radnice. Blansko je současným majitelem jednoho zámku a části pozemků.

Vyšetřovatel i státní zastupitelství totiž uvalili na případ přísné informační embargo. Paradoxně tak ani úředníci na blanenské radnici neví o stavu vyšetřování prakticky nic. "Rozhodla jsem, že v této fázi o této věci informace podávány nebudou," řekla příslušná státní zástupkyně Zuzana Zámoravcová. Navíc se případem začal nyní zabývat i úřad Veřejného ochránce práv-ombudsmana. I ten však odmítl poskytnout přesnější informace - s odvoláním na příslušné předpisy.

Podle dostupných informací se situace zběhla takto: asi před deseti lety, když byl Dobeš starostou Rájce-Jestřebí, podepsal údajně doklad vystavený okresním úřadem o československém občanství sester restituentky Marie Salm-Reifferscheidtové. Okolnosti jeho jednání však nejsou dosud zcela jasné. "Potvrzení o občanství nakonec sestry získaly jiným způsobem a na sporné dokumenty se nikdy neodvolávaly. Bylo to všechno naprosto legální. Podle mne jsou to zoufalé pokusy něco zvrátit, vždyť už to prošlo několikrát soudem," uvedla Salm-Reifferscheidtová.

Policie přitom rozběhla své vyšetřování ve chvíli, kdy se zdálo, že vydání majetku je již hotovou věcí, první (nepatrnou) část pozemků úřady vrátily již vloni. Restituentka Marie Salm-Reifferscheidtová a její advokát Felix Nevřela však tvrdí, že vyšetřování nemůže restituci ovlivnit.

"Podezření se zřejmě vztahuje na někdejšího starostu Rájce-Jestřebí, je to čistě jeho záležitost. Podle mého názoru podepsal něco, k čemu neměl právo," řekl advokát Salmových Felix Nevřela. V té době je však nezastupoval. "Sporný dokument Salmovi vrátili a nikdy jej nepoužili," dodal. "Nic o tom nevím," reagoval bývalý rájecký starosta Alois Dobeš a položil telefon.

Tahanice o rozsáhlý majetek zahrnující před válkou přibližně osm tisíc hektarů lesů, zámky v Blansku a Rájci-Jestřebí (letos prohlášený za Národní kulturní památku), mlýny a další budovy, trvají už několik let. Spornému majetku v některých případech současní majitelé věnují jen nejnutnější péči, protože neví, jaký bude jeho osud.

Současný zájem policistů o Blanensko však může ukončení tahanic znovu oddálit. Pokud by se případně ukázalo, že dokumenty opravňující vydání majetku, byly získány podvodným způsobem (například byly zfalšovány doklady o státním občanství), vydávání dalšího majetku by se zastavilo a podle platných zákonů by zřejmě museli restituenti vrátit i ten majetek, který už získali. Navíc může situaci ještě ovlivnit Ústavní soud, který má rozhodnout o stížnosti proti vydávání někdejších hraběcích lesů. Jednání soud ještě nenařídil.

O jaký majetek jde:
vydáno:
- asi 600 hektarů lesů
požadováno:
- asi 7 400 hektarů pozemků včetně pozemků nad Punkevními jeskyněmi a jeskyní Kateřinskou v těsném sousedství propasti Macocha
- zámek a historický park v Blansku
- zámek a historický park v Rájci-Jestřebí, Národní kulturní památka
- další nemovitosti, hospodářské budovy, mlýny

Zámek Rájec - Jestřebí se stal v dubnu 2001 národní kulturní památkou