Studenti, kteří za pár dní nastoupí do posledního ročníku středních škol, budou mít nabitý rok. V říjnu je čeká generálka státní maturity, na jaře budou dělat zkoušku dle státních not jako první naostro. Jaká vůbec je úroveň této zkoušky, o níž část učitelů předem tvrdí, že ač organizačně nesmírně složitá, co do obsahu je zbytečně lehká, zatímco nemalá část studentů se bojí opaku?
Pravdu mohou mít obě strany – zatímco pro studenty dobrých středních škol nebude zkouška představovat velkou změnu oproti té, kterou skládali jejich předchůdci, frekventanti škol s horší pověstí se mají proč bát. Může se ukázat, že jejich škola je na zkoušku nedokáže dobře připravit.
Studenti protestovali proti státním maturitám.
Studenti protestovali proti státním maturitám.
Sloh bude kratší
Češtinářka Veronika Valíková, která učí na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, říká, že zatím se nedá dost dobře posoudit, zda bude státní maturita z češtiny těžší, nebo lehčí než ta současná. Každopádně bude mít více částí než dosud – k ústní zkoušce a slohové práci totiž přibude novinka - didaktický (znalostní) test.
"V dosud uvolněných testech se střídaly otázky rozumné a smysluplné, které se týkají gramatiky, lexikologie či skladby, s velmi podivnými dotazy na porozumění textu či slohotvornému zabarvení – tam student bude muset odhadovat, co měli tvůrci testů na mysli, pochopit jejich myšlení – pro originálně myslící jedince to může být problém," míní kantorka.
Také sloh podle ní bude jednodušší – ale méně zábavný i přínosný. "Hodina nebo hodina a půl – dle zvolené úrovně zkoušky – nestačí na vytvoření kvalitního textu," tvrdí Valíková. Rozsah? Dvě stě, respektive dvě stě padesát slov. Dosavadní písemky se psaly čtyři hodiny.
Přijímací zkoušky
Kdo hodně čte, uspěje
Ústní zkouška bude podle češtinářky snazší pro studenty, kteří hodně čtou, protože ubude "šprtání dat a přehledů". Avšak zde už do hry vstupuje konkrétní škola a konkrétní učitel – protože jen na nich bude záležet, zda studenty nechají maturovat jen v rozsahu zadání, jakýchsi karet, které přichystají v Cermatu, nebo zda jim na výběr dají i z vlastních zadání, samozřejmě rovněž dle státních pravidel.
"Dosavadní model dával studentům možnost hovořit o veškeré četbě, srovnávat témata i motivy, vybírat si texty podle svého zájmu a zaměření. Nyní bude student limitován kartou, kterou si vytáhne," tvrdí Valíková. Podle ní může být ústní zkouška velkým problémem pro studenty, kteří nečtou a češtinu se učí ze sešitu.
Nebude se samozřejmě maturovat jen z češtiny – student si bude muset vybrat ještě další předmět, z něhož se rovněž bude skládat státní maturita. Zatím to bude matematika, nebo cizí jazyk. Zkouška by se neměla tolik lišit od té, kterou studenti skládali dosud. Jenže i tady se může ukázat, jak obrovské jsou rozdíly mezi školami – třeba v úrovni jazykové výuky. Právě ta se tak může někdy stát větším prubířským kamenem než zatím nejvíce propíraná zkouška z češtiny. A tuší to i ministr školství, když si od spuštění státních maturit mimo jiné slibuje, že ubude mizerných škol, protože o ně studenti ztratí zájem.
Učitelka češtiny Veronika Valíková a šéf státních maturit Pavel Zelený, leden 2010
Skončí špatné školy?
"Maturita jako taková byla v České republice znehodnocena tím, že jde o závěrečnou zkoušku na různých typech škol nesrovnatelné úrovně, ale přitom je považována za rovnocennou," říká Rudolf Haňka, profesor univerzity v Cambridgi, který se podílí na chystané transformaci českých vysokých škol. Doufá, podobně jako ministr, že státní maturita tomu učiní přítrž. Vidí však hned dva zásadní rozpory – jedním z nich je společná úroveň nové maturity, na kterou budou muset dosáhnout jak studenti elitních ústavů, tak učilišť s maturitou. Za další problém považuje to, že maturita má zároveň sloužit jako certifikát o dosaženém středoškolském vzdělání i jako vstupenka na vysokou.
"Vezměme třeba matematiku. Když nastavíte laťku dostatečně vysoko, aby se podle ní opravdu mohli hodnotit uchazeči o studium na matematicko-fyzikální fakultě,muselo by 99 procent maturantů propadnout. Když propadne jen deset až dvacet procent, bude to pro výběr na matematicky náročný vysokoškolský obor bezcenné," poukazuje Haňka na to, jak těžké bude nastavit obtížnost maturity. Je pravděpodobné, že podobné vylaďování potrvá několik let. Sám má zkušenost z Anglie, kde se podle něj podařilo oba požadavky docela dobře skloubit. Podle něj je však třeba anglická obdoba maturity z matematiky mnohem obtížnější.
Konkrétní data"Generálka": 11. až 14. 10. 2010. Hodnocení ve školách: 12. až 22. 10. Centrální zpracování do 29. 10. Naostro: Nejdřív se skládají ústní zkoušky, až pak se píše písemka. Ústní část (čeština a pak matematika, nebo cizí jazyk) proběhne od 2. května 2011, písemná část 30. 5. až 7. 6. Kromě toho každá škola vypíše svou maturitu ze dvou až tří předmětů. Maturitní vysvědčení budou udělena nejpozději do 20. června. Zdroj: Cermat |
Znamená i tohle, že úroveň zdejšího středoškolského vzdělání klesla? Nabízí se samozřejmě vzpomínka na první republiku – studenti ve filmech pro pamětníky z rukávu sypou cizí slovíčka stejně jako latinská pojmenování motýlů. Ale upřímně řečeno, často šlo právě o biflování věcí, které mnoho praktického využití nenašly. Čili, dneska už se musí učit jinak. Stačí navštívit pár středních škol, aby si člověk uvědomil, že problém je hlavně ve stoupajícím rozdílu mezi nimi.
"Mladí lidé, pokud mají motivaci, čtou a vybírají si velmi kvalitní autory – vedeme diskuse o Shakespearovi, Goethovi, Puškinovi, Hugovi, Dostojevském, v oktávě končíme Irvingem, Pamukem, Potokem. To za mých gymnaziálních let neexistovalo," hodnotí své studenty Valíková. Učí však na prestižním gymnáziu. Těžko čekat, že podobné to bude někde na maloměstské průmyslovce a nakonec i na méně prestižním gymnáziu. Maturita by však měla být podobná, zvláště když středoškoláci budou chtít pokračovat na vysoké škole.
Ředitel Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělání (Cermat) Pavel Zelený odpovídá čtenářům iDNES.cz.
A navíc, jednou věcí je srovnávání maturantů, byť z různých škol, druhou celková úroveň vzdělání. A ta se podle Ondřeje Šteffla, který má jako ředitel agentury Scio zkušenosti s testováním studentů, ani v rámci státní maturity a zvoleného způsobu testování zjistit nedá. Na druhou stranu Šteffl odmítá tvrzení, že úroveň vzdělání padá. "Mýtus o zhoršování vytvářejí zejména technické a přírodovědné fakulty, o které schopnější studenti ztrácejí zájem a přesunují se jinam," míní Šteffl. Jinými slovy, problémem je skutečně spíše ona snadná dostupnost středoškolského vzdělání – na studia se dostanou i lidé, kteří k tomu zkrátka nemají dostatečné předpoklady, a školy, zvláště některé soukromé, v souladu s tím snižují nároky. Nová maturita to může ukázat v plné nahotě.
A je tu ještě jeden problém, na který nedávno poukázal šéf Asociace ředitelů gymnázií ČR Jiří Kuhn – nové rámcové vzdělávací plány, podle nichž se učí méně po klasických předmětech a více v souvislostech, se týkají nejvýše studentů ve druhých ročnících čtyřletých středních škol. Zadání nových maturit z nich přitom vychází – jinými slovy, studenti, kteří se zatím učili spíše "postaru", mohou být v nevýhodě. To všechno se však naplno ukáže až na jaře, protože podzimní generálka má sloužit především k prověření logistického zajištění zkoušky a v mnoha školách se bude testovat pouze písemná část zkoušky.
