Obrovský komplex paneláků začalo město České Budějovice stavět v osmdesátých letech 20. století. Původní ideou bylo navázat na les a nechat sídlištěm prorůstat zeleň. Dnes se o tom může každému leda tak jen zdát.
„Základní problém Máje je hustota obyvatel. Komunisti chtěli, aby za málo peněz a v minimálním času dostali na jedno místo co nejvíce lidí,“ konstatoval architekt Martin Krupauer z Atelieru 8000.
Obyvatelům nejvíc vadí, že Máj patří k místům s největší kriminalitou. „Z hlediska veřejného pořádku a bezpečí je tu situace ve městě nejdramatičtější,“ potvrdil primátor Českých Budějovic Juraj Thoma.
Na sídlišti žije velké množství sociálně problematických skupin. Lidé se často některým ulicím vyhýbají, někteří se dokonce v noci bojí vycházet. „Je to tu hrozné. Zvlášť v noci se bojím sama chodit po sídlišti. Často se stává, že tu někoho přepadnou,“ popsala žena, která na Máji bydlí od dětství.
Hned po kriminalitě vadí obyvatelům sídliště Máj i jeho nevzhledný architektonický ráz. „Když se Máj za minulého režimu stavěl, tak nebyl čas a peníze myslet na estetickou stránku,“ dodal architekt Krupauer.
Hned za sídlištěm skončilo odkaliště v okolí obce Mydlovary u Českých Budějovic. Zde zůstalo na 260 hektarech ležet 36 milionů tun nebezpečného odpadu po bývalé zpracovně uranové rudy.
Do Prahy raději přes Písek
Na třetím místě se umístila Jaderná elektrárna Temelín. Ta nevadí jen Jihočechům, ale zejména rakouským aktivistům, kteří proti elektrárně pořádají pravidelné blokády hraničních přechodů.
V těsném závěsu skončila mezinárodní silnice E55. Na hlavním tahu na Prahu trápí řidiče časté zácpy a uzavírky kvůli špatnému stavu vozovky.
„Některé dny, zvlášť v pátek nebo v neděli, je to na E55 horor. Když jedu do Prahy, tak to beru už raději přes Písek a ne přes Tábor,“ řekl Jan Reindl z Českých Budějovic.
O páté místo se dělí papírna ve Větřní, která patří k největším znečišťovatelům v kraji, a problematika suchých lesních ploch v Národním parku Šumava.
Nádherná část Pošumaví
Žebříček sedmi krajských hrůz podle čtenářů serveru iDNES uzavírá vojenský újezd Boletice, který od roku 1947 využívá armáda jako výcvikový prostor. V oblasti žily do roku 1946 tisíce obyvatel, jejichž řemesla odpovídala charakteru šumavského venkova.
Na jeho území se kromě jiných památek zachoval původně románský kostel svatého Mikuláše. Dnes je bohužel ve špatném stavu.
„Boletice jsou nádherná část pošumavské krajiny. To, že je tam přístupnost kvůli vojenskému areálu omezena, je špatné. Oblast zahrnuje obrovské množství zajímavých kulturních památek, které jsou bohužel v mnoha případech v katastrofálním stavu,“ doplnil ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.
Výsledky ankety iDNES.cz
|
