„Rusko podle mého názoru představuje největší hrozbu naší národní bezpečnosti,“ řekl Dunford senátorům. Chování Ruska jako jaderné velmoci, schopné porušit svrchovanost amerických spojenců, označil za „přinejmenším znepokojivé“.
Dosavadní velitel americké námořní pěchoty Dunford také soudí, že by bylo rozumné dodat Ukrajině americké zbraně, aby mohla bojovat proti separatistům podporovaným Ruskem. Bez této vojenské pomoci totiž ukrajinské ozbrojené síly „nebudou schopny samy se ubránit ruské agresi“, poznamenal.
Washington až dosud dodává Ukrajině obranné vybavení, například obrněná auta, brýle pro noční vidění, anebo dělostřelecké radary, nikoli však smrtící zbraně.
Vztahy mezi Ruskem a Západem prudce ochladly na úroveň studené války poté, co Rusko loni po svržení proruského prezidenta v Kyjevě anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo proruské povstání na ruskojazyčném východu Ukrajiny (více o anexi Krymu zde).
Znepokojená Moskva
Moskva stále popírá, že by se přímo zapojila do konfliktu, ve kterém podle ní po boku ukrajinských separatistů válčí nanejvýš ruští dobrovolníci. Boje mezi vládními jednotkami a separatisty si na Ukrajině od loňského dubna vyžádaly více než 6 500 mrtvých (více o bojích na východě Ukrajiny zde).
Ve středu Rusko za největší hrozbu označila i Deborah Jamesová, která má v Pentagonu na starosti vojenské letectvo. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v reakci prohlásil, že Moskvu znepokojuje „vytváření umělého ovzduší nepřátelství, která ve skutečnosti nemá nic společného s realitou, plány a kroky Ruska“.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina nelze počítat se změnou „nikoli přátelského“ postoje Západu vůči Rusku, o čemž podle něj svědčí i protiruské sankce. Západní státy je vůči Rusku uplatňují kvůli ruské roli v ukrajinské krizi.
