Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká faux pas: od angličtiny exministra Kužvarta po Klausovo pero

  8:01aktualizováno  8:01
Česká republika si připomíná dvacet let od vzniku samostatného státu. Během dvou dekád se odehrála i řada skandálů, které zaujaly i zahraniční tisk. Projděte si sedm největších faux pas, kterých se Češi, přesněji řečeno nejčastěji čeští politici, dopustili a všimlo si jich i zahraničí.

Český prezident Václav Klaus si během projevu chilského prezidenta Sebastiána Piňery strká pero do kapsy saka. (duben 2011) | foto: ČT

Samostatná Česká republika vznikla 1. ledna 1993. I prvních pět let po rozdělení Československa na dva státy si Češi "užívali" různých skandálů, například v roce 1997 toho s fiktivními sponzory ODS Lajose Bácsem a Radjivem M. Sinhou, žádná aféra ale výrazně nepřekročila tuzemské hranice. 

1998
A můžeme vystoupit z NATO?

Změnilo se to následující rok. Ve Strakově akademii od července zasedala vláda Miloše Zemana a Česká republika se chystala na vstup do Severoatlantické aliance (NATO). Několik měsíců předtím, než se tak stalo (12. března 1999), dorazil do Prahy tehdejší šéf aliance Javier Solana a sešel se i s Janem Kavanem, který byl tehdy Zemanovým poradcem pro zahraniční politiku. A Kavan se Solany poněkud nediplomaticky zeptal, zda je možné z NATO i vystoupit. Skandál byl na světě.

V pražském kině Mat se 19. října uskutečnila tisková konference k dokumentárním...

Exministr zahraničních věcí Jan Kavan

O rok později se Kavan, který už zastával funkci ministra zahraničí v Zemanově vládě, aféru snažil bagatelizovat. "Sice to rozbouřilo hladinu veřejného mínění, ale - jak mi Solana zdůraznil - v NATO to nikoho neznepokojilo," prohlásil v březnu 1999 v rozhovoru pro MF DNES.

Mimochodem, s Janem Kavanem jsou spojovány i další aféry, z českého pohledu snad ještě důležitější. Například ho švédská televize SvT na skrytou kameru natočila, jak říká, že nákup letadel Gripen provázely úplatky a peníze dostala řada vysokých politiků. Svá slova později Kavan opět bagatelizoval. 

2004
I am very optimistic

Dalších osm let se v Česku ze zahraničního pohledu opět nic výrazného nedělo (i když z pohledů Čechů se toho odehrálo možná až příliš - třeba kauza Český dům. Ta se týkala jedné z budov v Moskvě, kterou v roce 2000 ministerstvo zahraničí pronajalo za nevýhodných podmínek).

Změnilo se to až při "konkursu" na prvního českého eurokomisaře. Tehdejší premiér Vladimír Špidla si vyhlédl někdejšího ministra životního prostředí v Zemanově vládě Miloše Kužvarta. Hned jeho úvodní vystoupení v Bruselu ale skončilo ostudou, na tiskové konferenci se totiž zmohl víceméně jen na jedinou anglickou větu: "I am very optimistic". Po několika dnech se nakonec sám Kužvart rozhodl kandidatury vzdát.

únor 2005
Jak vařičem zničit národní park

Zájem zahraničních médií ale nevyvolávali jen politici. Český turista Jiří Šmiták, mimochodem velmi zkušený cestovatel, zavinil v únoru 2005 neopatrnou manipulací s plynovým vařičem obrovský požár v chilském národním parku Torres del Paine, který je jednou z hlavních přírodních rezervací a turistických atrakcí latinskoamerické země. Oheň nakonec zničil přes 11 tisíc hektarů parku. 

Šmiták řekl, že ho zradil silný nárazový vítr, když si chtěl na přenosném vařiči připravit svou oblíbenou "noodle soup." Chilské úřady ho dokonce obžalovaly, ale Čecha nakonec jen vyhostily. Bylo to zřejmě i kvůli tomu, že se Česká republika aktivně zapojila do obnovy vzácného parku (více zde).

červen 2005
Útěk Radovana Krejčíře

Uběhly jen tři měsíce a zmínky o Česku se objevily v zahraničním tisku opět. Tentokrát kvůli policejní blamáži při zatýkání miliardáře Radovana Krejčíře.

Radovan Krejčíř přichází k soudu v jihoafrické Pretorii. (13. 2. 2012)

Radovan Krejčíř přichází k soudu v jihoafrické Pretorii. (13. 2. 2012)

Policistům se ho sice nejdříve podařilo zatknout kvůli obvinění z přípravy třímiliardového podvodu, dále ze zločinného spolčení a také z přípravy vraždy. Jenže za několik hodin už byl Krejčíř pryč. Policisté ho nedokázali uhlídat, když s ním prováděli domovní prohlídku jeho bytu.

Krejčíř nakonec strávil několik let na Seychelách a teď žije v Jihoafrické republice, odkud se ho marně snaží Česká republika dostat. Krejčíř sice pobyl v policejních celách v JAR několik týdnů, nyní je ale opět na svobodě. A nic na tom nemění, že se podle jihoafrického tisku stal jedním z vlivných představitelů tamního podsvětí (více najdete zde).

2009
Mír pro Palestinu

V únoru 2009 se vystudovaný agronom a v té době předseda Sněmovny Miloslav Vlček (jeho vizitku najdete zde) rozhodl, že se stane i mírotvorcem a urovná letitý spor mezi Izraelem a Palestinou. Ve zveřejněném elaborátu například uváděl, že je třeba "vyzvat Izrael, aby řešil problémy v pásmu Gazy politickými a diplomatickými metodami a nikoliv použitím vojenské síly" (více zde).

Proti aktivitě se postavili i někteří Vlčkovi straničtí kolegové z ČSSD. Poslanci z ODS dokonce Vlčka nařkli, že straní Palestincům.

Šéf Sněmovny se nakonec v červnu 2009 do Gazy přeci jenom podíval a jeho návštěva vyvolala další skandál. Vlček se sice odmítl sejít s představiteli hnutí Hamás, čtyři členové jeho delegace se (za jeho zády) ale za představiteli militantní organizace vypravili. Jedním z nich byl někdejší ministr zahraničních věcí Jan Kavan, který dělal Vlčkovi poradce (více zde).

Mimochodem - Miloslav Vlček odešel ze Sněmovny po skandálu v dubnu 2010. Provalil se jeho skandál s některými dotacemi a s milionovou půjčkou (vrátil ji v hotovosti v papírovém sáčku).

duben 2011
Klausovo "chilské" pero

Na tuto zahraniční cestu by určitě prezident Václav Klaus nejraději zapomněl. Videozáznam z jeho dubnového setkání s chilským prezidentem Sebastiánem Piňerou oběhl celý svět a parodoval ho ve svém pořadu i populární americký moderátor Jay Leno (video najdete zde).

O co šlo? Václava Klause zaujalo na tiskové konferenci s chilským prezidentem protokolární pero. Chvilku ho převracel v rukou a pak ho s kamennou tváří schoval pod stůl. Hrad se snažil záležitost bagatelizovat. "Šlo o běžné pero s logem státu či kanceláře, které dostávají prezidenti a zároveň členové delegací při státních návštěvách," řekl mluvčí Hradu Radim Ochvat. Sám Klaus poté prohlásil, že se jednalo o obyčejnou propisku.

Britský The Guardian nicméně zjistil, že si český prezident odnesl pero vykládané polodrahokamy lapis lazuli, které se těží v chilských Andách.

Klaus nakonec letos v březnu přiznal, že "zmizení" pera bylo chybou. "Utrhl bych si za to ruku," řekl prezident (více zde).

květen 2011
Usáma je fikce

Činili se ale i někteří Klausovi spolupracovníci. Viceprezident hradní kanceláře Petr Hájek loni květnu řekl, že za útoky 11. září 2001 stojí americké tajné služby a Usáma bin Ládin je jen fikce.

"Bin Ládin je mediální fikce. Jak se zrodil, tak také zemřel, za podivných, téměř mystických okolností. Je to moderní pohádka pro dospělé - dobro a zlo. Chceme-li, věřme," řekl Hájek portálu Parlamentní listy.cz. "Jak se praví ve filmu Vrtěti psem: Je to pravda, bylo to v televizi," dodal (více zde).

Podobných prohlášení pronesl ostatně Petr Hájek během své kariéry u prezidenta Klause několik, například označil homosexuály za deviantní spoluobčany a odmítl darwinismus slovy, že on z opice nepochází. Naposledy se rozvášnil letos v říjnu, kdy ve své nové knize napsal, že zesnulý exprezident Václav Havel byl v satanových službách.

A co na to Václav Klaus? "Skvělé čtení," prohlásil prezident v polovině prosince (více zde).

Jaké je největší české faux-pas?

celkem hlasů: 122

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 21. ledna 2013. Anketa je uzavřena.

Kavanova otázka na odchod z NATO 78
Kužvartova angličtina 16
Hájkův výrok o Usámovi 12
Vlčkův mír pro Palestinu 11
Klausovo "chilské" pero 4
Vařič v národním parku 1
Útěk Radovana Krejčíře 0

Upozornění

Hlasovat v anketě můžete zde.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.