Smutné je, že někteří lidé se stále neumějí přenést přes ideologické bariéry a nehodnotí člověka podle toho, co udělal, ale podle toho, jak byl loajální zrovna k těm "mým barvám".
Svědčí jen o české malosti, že některým ultrakonzervativním katolickým kruhům stále vadí mistr Jan Hus a Jan Žižka. Co na tom, že i bývalý papež Jan Pavel II. o Husovi prohlásil, že v každém případě šlo o mravně bezúhonného kněze. Dokonce i největší znalec kostnického koncilu, římskokatolický historik Walter Brandmüller, uvedl, že Husa si i jeho soudci vážili jako církevního reformátora a slušného člověka. Proto se také "snažili", aby profesor pražského vysokého učení nemusel skončit na hranici.
Hus se stal obětí středověkých sporů, kterým současná společnost nerozumí, nicméně může sloužit jako vzor statečného člověka, který neváhal za své myšlenky obětovat život.
Jan Žižka byl bezpochyby velký vojevůdce a geniální stratég, který neprohrál jedinou bitvu a dokázal porazit silnější nepřátelské armády. To, že upaloval své nepřátele, je smutné, ale křižáci při tažení do Čech pro změnu házeli zajaté husity včetně žen a dětí do kutnohorských důlních šachet. Doba byla tenkrát krutá a my ji nemůžeme hodnotit současnými měřítky.
Kdybychom měli být důslední, tak by třeba Němci nesměli uctívat Karla Velikého, protože tento císař masakroval pohanské Sasy. Koneckonců Němci nám mohou být vzorem, protože v jejich podobné anketě o největšího Němce obsadil druhé místo náboženský reformátor Martin Luther, aniž by to vzbuzovalo velké emoce.
Na druhé straně by by bylo dobré, kdyby mezi největší Čechy pronikly i osobnosti doby pobělohorské, třeba jezuita a autor mnoha naučných knih Bohuslav Balbín nebo historik Gelasius Dobner.
A vůbec, proč třeba není mezi vyvolenou desítkou největších Čechů lékař Jan Janský? Vždyť jeho objev krevních skupin měl světový význam, jelikož zachránil a stále zachraňuje životy mnoha lidí, kteří potřebují krevní transfuzi.