Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejtěžší to bylo při volbě prezidenta, bilancuje Vlček řízení Sněmovny

  14:34aktualizováno  14:34
Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček hodnotil poslanecký rok. A protože už ho do konce volebního období čeká jen jedna řádná schůze, bilancoval i své tři roky v jejím čele. Nejtěžší to bylo při volbě prezidenta, vzpomíná. A jednoduché nebylo ani utišování hlučících poslanců.

Poslanci navrhli 486 zákonů, schválili jich o dvě stě méně. | foto: Dan MaternaMF DNES

Miloslav Vlček se do bilancování pustil řečí čísel, jako by počet zákonů byl hodnotou sám o sobě. Od chvíle, kdy si poslanci po volbách vyhrnuli rukávy, přišlo na svět neuvěřitelných 486 návrhů zákonů, kterými se Sněmovna zabývala. Pro pořádek, letos jich bylo 120, připomněl Vlček.

Schváleno jich bylo celkem 286 (letos 81), 224 už jich vyšlo ve sbírce zákonů, další čtyři na publikaci čekají. Patnáct zákonů čeká na podpis prezidenta, 37 na vyjádření horní komory.

Miloslav Vlček také zavzpomínal, jak se snažil od počátku poslance kultivovat a umravňovat - například čtením přísloví a citátů či napomínáním jednotlivých poslanců jménem. - čtěte Šéf Sněmovny vychovává poslance

To se jim ale nelíbilo. Za Vlčkem pak chodili a vyhrožovali mu, že pokud je bude napomínat, budou naschvál ještě hlučnější. "Takže jsem od toho raději upustil." 

Největší účinek tak podle Vlčka mělo přerušování schůzí. "Když se přestalo hovořit, poslanci se začali divit, proč se nejedná. To byla nejúčinnější z metod," řekl předseda dolní komory.

Poslední tišení poslanců a řízení Sněmovny si vyzkouší ještě na řádné schůzi, která začíná 8. září. Sněmovna se může sejít mimořádně i o prázdninách, pokud o to některý poslanecký klub požádá. Zatím ale Vlček žádnou takovou žádost neobdržel.

Nevylučuje ale, že se poslanci mohou sejít kvůli škodám z povodní. "Ministerstva už mají rozpočtové možnosti vyčerpány, takže by se možná hodilo nějaké usnesení rozpočtového výboru," připustil.

Vlček: Při volbě prezidenta to bylo složité

Jaké zkušenosti si z tříletého řízení Sněmovny odnášíte? Co vás nejvíce obohatilo?
Myslím, že hlavně obohacení zkušenostmi z mezinárodního jednání, tedy z jednání s kolegy z ostatních evropských parlamentů. Také parlamentní diplomacie (mise na Blízký východ, pozn. red.), se kterou jsem přišel, byla dobře přijata a kvitována.

Co považujete za nejsilnější moment, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu? V kterém okamžiku vás práce nejvíce bavila a kdy naopak jste si říkal, že je těžké Sněmovnu uřídit.
To nelze takto říci, co mne bavilo nejvíce. Ale myslím, že hodně silný okamžik byla volba prezidenta, kdy stykový zákon stále neexistuje a musel jsem se radit s ústavními právníky. Z deseti se jich osm shodlo na tom postupu, který jsem absolvoval, i když v ten moment se to některým lidem nelíbilo. Ale s odstupem času ten postup nikdo nehodnotí jako špatný. Když nemáte stykový zákon (který upravuje spolupráci dolní a horní komory, pozn. red.), tak to musíte dělat zvykovým právem, které ale u nás není ještě tak zakořeněno, aby se proti němu kdekdo neohrazoval. Takže to bylo dost složité.

A co byste ohodnotil jako svůj úspěch, když se ohlédnete na to období 2006-2009?
Bylo to odblokování patové situace po volbách 2006, kdy se tou mou volbou podařilo rozpohybovat volby do dalších funkcí. Byl to skoro rok bez pohybu, kdy nám utíkaly evropské peníze; má to dopady ještě dnes.

Ano, ale odblokováním Sněmovny to pro vás vše teprve začalo. Myslel jsem ale, co se vám osobně podařilo poté, kdy jste se řízení Sněmovny ujal.
Já už pak tu funkci bral s tím, že jsem byl připraven, kdyby sociální demokracie měla hlasy na převolení, že bych byl ochoten tu funkci přepustit. Sociální demokracie ale ty hlasy neměla.

Plánujete i přes letošní prázdniny nějaké pokračování rekonstrukce Sněmovny jako před rokem?
Myslím, že tak zásadní, jako byly tehdy, tento rok nebudou. Ale stále zůstává to, že si přeji, aby se rozšířila informační tabule o další možnosti, aby tam byly informace o tom, kteří poslanci jsou přihlášeni do diskuse, jejich pořadí, aby poslanec věděl, že má ještě čas si odskočit, a podobně. Takže tato vylepšení se budou dít, ale nebude to už žádná velká investice.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

První den prezidenta Miloše Zemana v západních Čechách. Návštěva plzeňského...
Část zastupitelů kraje Zemana v Plzni nepřivítala. Rada ho kárala za Krym

Někteří zastupitelé Plzeňského kraje se při slavnostním zahájení návštěvy na krajském úřadě odmítli setkat s prezidentem Milošem Zemanem. Podle nich svými...  celý článek

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři na protest zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.