Australopithecus, předek člověka s opičími rysy.

Australopithecus, předek člověka s opičími rysy. | foto: Profimedia.cz

Nejstarší neafrický předek člověka prý nesl rysy opice

  • 112
Nejstarší známý předek člověka, který se vydal z Afriky do jiných světadílů, měl v sobě rysy lidské i primitivní. Tvrdí to vědci, kteří zkoumali pozůstatky tří dospělých jedinců a jednoho dítěte nalezené v Gruzii. Stáří vykopávek se pohybuje kolem 1,77 milionu let.

Páteře a dolní končetiny objevené v Dmanisi (devadesát kilometrů jihozápadně od gruzínské metropole Tbilisi) se velmi podobají kostním částem moderního člověka.

To znamená, že tito jedinci, kteří už chodili zcela vzpřímeně, byli schopní jít na velké vzdálenosti.
Avšak jiné části koster naopak vykazují archaičtější rysy.

Paže jako by patřily spíše australopithekům než lidem. Primitivní lebky chránily relativně malé mozky. Kromě toho jejich jednoduché kamenné nástroje jsou málo vyvinuté. Prostě jejich popis podle vědců odpovídá "překvapivé" směsi primitivních a moderních rysů.

150 centimetrů
"Jsou to nejstarší lidé nalezení mimo Afriku. Byla to doba, kdy se náš rod rozšířil z Afriky. Jejich hlavy jsou primitivní. Jejich nohy jsou velice lidské," připomněl vedoucí výzkumník David Lordkipanidze z gruzínského Národního muzea pro časopis Nature.

Lebky z Dmanisi byly popsány již dříve, ale teprve v posledních letech vědci objevili také další části koster těchto tvorů. Na stejném místě se našly také pozůstatky různých zvířat, která žila ve stejné době.

Mezi nimi byly šavlozubé kočkovité šelmy, jež se mohly živit těmito lidskými předky, primitivními slony, pštrosy a žirafami.

"Lidé" z Dmanisi byli masožraví, svou kořist buď lovili, nebo se živili mršinami, které zbyly z úlovku jiných zvířat. Byli relativně malí, dorůstali maximálně jednoho a půl metru.

Významná etapa
Vědecká obec se zatím pře, jestli tohoto tvora označit za velmi primitivního člena rodu Homo erectus nebo jestli jde o zcela nový druh. "Před tímto nálezem panoval názor, že lidé, kteří opustili Afriku, měli zřejmě tělo zcela odpovídající lidskému, prostě lidštější proporce a větší mozek," připomněl Lordkipanidze.

"Jdeme od tvorů, kteří byli v zásadě šimpanzi chodící vzpřímeně, ke stvořením, jež už začínala být jako my," prohlásil antropolog Daniel Lieberman z Harvardovy univerzity.

"Přechod k našemu rodu se skutečně neodehrál rychle, v náhlém, prudkém skoku. Přeměna byla více postupná."

Výsledky výzkumu možná osvětlí málo známou, ale zato významnou etapu ve vývoji člověka: přechod od tvorů více podobných opicím typu Australopithecus až ke stvořením rodu Homo, k němuž patří i současný člověk.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video