Poslední údaje statistického úřadu říkají, že na konci roku 2003 bylo lidí starších než 100 let celkem 278, z toho jen 45 mužů.
Marie Beránková se dožila vysokého věku i přesto, nebo právě proto, že byla celý život velmi aktivní. "Pamatuji si, že ještě v pětadevadesáti okopávala na políčku. Měla tuhý kořínek," vzpomíná Miloslav Záškoda, starosta Budkova.
Právě tam se Marie Beránková v roce 1897 narodila. Ve třiadvaceti se provdala za obuvníka Františka Beránka z Hlinska a odstěhovala se za ním. Jejich život byl ve znamení tvrdé práce. Jako jediným z celé vesnice se jim podařilo splatit hypotéku, kterou si vzali na dům.
Měli tři děti, ale Beránkovou přežil jen jeden syn. Poslední léta přesto žila obklopena rodinou. Vzala si ji k sobě vnučka Ludmila Chlupáčková. Rodina ani na chvilku neuvažovala, že by ženu, která zůstala upoutána na lůžko, dala do domova důchodců. "To by uměl každý," říká pravnučka Dáša Vaňková.
Odborníci: V roce 2050 bude stovka běžná
Štafetový kolík nejstaršího obyvatele země převzala po Beránkové stosedmiletá Františka Novotná z Nových Syrovic na Vysočině. Vysoký věk obou žen je předzvěstí budoucnosti.
"Zatímco v sedmdesátých letech byl takovýto věk velkou výjimkou, v roce 2050 se lidé budou sta let dožívat běžně. V polovině tohoto století bude naše populace patřit k nejstarším v Evropě," předpovídá gerontoložka Iva Holmerová.
Důvodů, které stojí za stále vyšší dlouhověkostí, je mnoho. Lidé se těší stále lepšímu zdraví a také k němu zodpovědněji přistupují. Nemalý podíl na stárnutí populace má i přístupnější a lepší lékařská péče.
"Češi mají ve zvyku vidět všechno černě. Ale pokud sečteme nemoci, války a bídu, kterým museli naši prarodiče a rodiče čelit, není na co si stěžovat," tvrdí Holmerová a dává příklad: "Zatímco dnes lidi trápí stres z povolání a z výchovy dětí, jejich předkům děti umíraly. To je nesrovnatelně větší zátěž."
Ale ani zdravý životní styl není všemocný, velkou roli hrají geny. "Lidé mají zkrátka genetický potenciál dožívat se velmi vysokého věku," vysvětlila Iva Holmerová.
Podle prognózy statistiků nás bude v roce 2050 o téměř osm set tisíc méně než v minulém roce. To je asi stejný počet lidí, jako je obyvatel Brna, Ústí nad Labem a Ostravy dohromady.
Lidí starších devadesáti let by naopak mělo být přes dvě stě tisíc oproti současným asi 32 tisícům. Dnešní třicátníci by tak měli začít šetřit na důchod. Bude totiž dlouhý.
