Děti z Rychtářova tak budou dojíždět do školy v Dědicích, ze Studnic do základní školy v Lipovci na Blanensku. "Bylo to těžké, s brekem se na konci školního roku se školami loučili," přiblížil Rolek. Odcházející učitelky už mají nová místa, jedna odešla do důchodu.
Většina starostů se snaží do poslední chvíle umožnit místním dětem povinnou školní docházku v obci. Ne vždy je to však v jejich silách. To již dříve potvrdil starosta Studnic Vladimír Koutný, který zavření místní školy považuje za katastrofu.
"Na příští školní rok jsme měli jedenáct dětí, na další už jen osm," řekl.
Zavírání škol vadí i mladým rodinám. "Co ale můžeme dělat? Nemůžeme ani posoudit, zda je škola prodělečná," poznamenala Lenka Hušková z Rychtářova.
Znojemsko: také zde dvě školy skončí
Podobná situace jako na Vyškovsku je i na okrese Znojmo. Tady se v září neotevřou dvě ze sedmatřiceti základních škol prvního stupně.
"Zavírají se dvě dvoutřídky. Ve Znojmě-Oblekovicích a v Boroticích," uvedl Karel Pingl, vedoucí organizačně-správního oddělení referátu školství Okresního úřadu ve Znojmě.
Na Znojemsku klesl počet živě narozených dětí od roku 1992 do roku 1998 asi o třetinu.
"Tento nepříznivý vývoj zasáhl mateřské i základní školy. Lze předpokládat další uzavírání malotřídek jejich zřizovateli, obcemi. Zastupitelstva mají často nelehkou situaci: požádat o výjimku, a tím doplácet, nebo školu uzavřít," podotkl Pingl.
Hodonínsko: v Suchově mají výjimku
Pravidla jsou jasná: obce, které zřizují školu s méně než třinácti žáky, musí žádat o výjimku ministerstvo školství. Provoz takové školy potom radnice doplácí ze svého rozpočtu.
Jednou z výjimek je Suchov na Hodonínsku. V obci, která leží na moravsko-slovenském pomezí, byly ještě v uplynulém školním roce dvě třídy. Od září zůstává v místní škole pouze jedna. Učit se tady bude společně dvanáct dětí ze tří ročníků.
Obec ale na provoz třídy, které udělilo výjimku ministerstvo školství, nebude sama doplácet.
"Na provoz Suchovské školy přispěje stát. Je to malá obec, kde podmínky na dojíždění do okolních škol jsou velmi špatné a nechtěli jsme, aby se tady škola úplně zrušila," podotkl Oto Němec z pedagogicko správního oddělení referátu školství Okresního úřadu v Hodoníně.
"Starší děti musejí odtud dojíždět do školy asi dvanáct kilometrů do Blatnice. Nebylo by dobré, aby dojížděli i ti nejmenší školáci. Proto se obec snaží školu udržet a každý rok žádá o výjimku. Uvidíme, co bude v budoucnu. Dětí tady ale rozhodně nepřibývá," řekla Jarmila Mikesková ze suchovského obecního úřadu.
Malotřídních škol s prvním až pátým ročníkem je na Hodonínsku čtyřiadvacet. I přesto, že i tady nejmladších žáků ubývá, nezaniká ani jedna z nich.
"Obce se snaží za každou cenu provoz malotřídních základní škol udržet. Dokud školička je, obec žije," tvrdí shodně učitelé, radní i pracovníci školských referátů.
"Na Hodonínsku se budou od nového školního roku rušit pouze některé třídy nebo se spojí některé ročníky," upřesnil Němec.
Blanensko, Brno-venkov a Břeclavsko: vše při starém
Na Blanensku i v okrese Brno-venkov letos zůstane sice stejný počet základních škol jako v letech předchozích, na řadu z nich budou ale obce muset doplácet ze svého rozpočtu.
"Dojíždění malých dětí do Kunštátu dělá velké problémy, je to o strach. Pokud chceme udržet v obci mladé rodiny, musíme pro ně něco udělat. Na školu, kam chodí devět dětí, ale doplácíme ročně v průměru sedmdesát tisíc korun, což je šest procent obecního rozpočtu," uvedla Marie Čechová z obecního úřadu v Nýrově na Blanensku.
Na Břeclavsku zůstane v letošním školním roce stejný počet malotřídních základních škol. "O výjimky se žádá i tady, ale to je každoroční záležitost. Obcím jde o to školy udržet a jsou ochotny na provoz doplácet," řekla Vlaďka Hodonská, pracovnice referátu školství Okresního úřadu v Břeclavi.
