Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejsme pro Česko hrozbou, tvrdí íránský diplomat

  2:32aktualizováno  2:32
Írán jaderné zbraně nemá a ani je nechce. Vlastnictví jaderných zbraní se neslučuje s naší kulturou a náboženstvím, jsme připraveni to Evropě garantovat, tvrdí íránský chargé d’affairs v Praze Madžíd Nili.

Nejsme hrozbou ani pro ČR a Evropu, ale ani pro svět. | foto: Jan ZátorskýMF DNES

Česká veřejnost diskutuje o umístění radaru americké protiraketové obrany na svém území. Řada expertů i vrcholných politiků zdůvodnila umístění radaru hrozbou z Íránu.
Víme, že na umístění radaru existuje více názorů. Jedni tvrdí, že ČR je malá země, kterou musí někdo chránit. Sem patří také ti, podle kterých je klíčové spojenectví s USA. Ozývá se i skupina, jež odmítá radar i předpoklad, že je k obraně státu potřeba cizí mocnosti. Musím však říci, že jde o vaše rozhodnutí. Je samozřejmé, že i my si něco myslíme...

... a to mě právě zajímá.
Opakuji, jde o českou záležitost. Nicméně, považujeme za nekorektní, když je Írán v této souvislosti často zmiňován jako bezpečnostní hrozba.

Proč si myslíte, že se tak děje?
To se musím ptát já vás. Jsme kulturní národ s dlouhou historií, který již dvě stě let nezaútočil na cizí zemi. Naopak, museli jsme se bránit, naposledy Iráku vedenému Saddámem Husajnem.

Od USA jsme se nedočkali ničeho dobrého

Počítá Írán s útokem na ČR, respektive Evropu?
Nejsme hrozbou ani pro ČR a Evropu, ale ani pro svět. A to přesto, že Írán leží ve velice neklidné oblasti.

Proč tedy Írán vyvíjí rakety, které doletí až do Evropy? Proti komu je hodlá použít?
Írán je ve stálém ohrožení. Nachází se v oblasti, kde existují země, které mají mnohem nebezpečnější zbraně než Írán...

Koho máte na mysli?
To víte lépe než já.

Ne, to nevím.
V tomto regionu existuje skupina zemí, které mají jaderné zbraně. A nijak se tím netají.

Hovoříte o Izraeli?
Ano.

Svět zneklidnilo prohlášení nejvyššího íránského duchovního vůdce, ajatolláha Chameneího, podle kterého je vaše země připravena zaútočit na americké cíle kdekoliv na světě.
Myslím, že Američané neudělají tak zásadní chybu. A že nezaútočí na Írán. Ale pokud USA začnou, budeme se samozřejmě bránit.

Lze říci, že íránské vedení nyní považuje USA za hlavního nepřítele?
V minulosti jsme se od USA nedočkali ničeho dobrého. Proto jim nevěříme. Myslíme si mimo jiné, že zosnovaly i íránsko-iráckou válku (1980 až 1988). Pokud však Američané přijdou s kladným návrhem, můžeme jej podpořit.

Svět znepokojuje íránský jaderný výzkum. OSN již kvůli němu uvalila na Írán sankce.
Říkáte svět. Existuje však velká skupina zemí, která OSN navrhuje přezkoumání íránského případu. A tyto země mají na věc jiný pohled než USA.

Ale sankce na Írán neuvalily Spojené státy, ale Spojené národy.
Za námi stojí i zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která spadá pod OSN. Ta uvádí, že se Írán neodchýlil od mírového výzkumu směrem k vojenskému.

To je spíše otázka interpretace.
My se domníváme, že Írán vyšel po technické stránce jaderným inspektorům vstříc více, než podle pravidel OSN musel. Dokonce jsme načas jaderný průzkum zastavili.

Chceme být otevřeni světu

Některé země tvrdí, že jste jej nezastavili. Nicméně, posléze jste veřejně oznámili obnovení jaderného výzkumu.
Nedostali jsme ze Západu uspokojivou odpověď přesto, že jsme se – alespoň podle našeho mínění – snažili případným obavám světové veřejnosti vyjít vstříc.

K čemu země s tak velkými zásobami ropy potřebuje jaderný výzkum pro mírové účely?
My potřebujeme atomovou energii pro svůj rozvoj. Ostatně, s nastartováním jaderného průzkumu v polovině minulého století Íránu pomáhali Američané. Tenkrát měl Írán přes 30 milionů obyvatel, nyní má asi dvojnásobek.

Co se týče jaderné elektrárny v Búšehru, na jejíž výstavbě se chtěli podílet i čeští experti, její výkon nám nestačí. V roce 2025 se plánuje výroba 20 tisíc megawattů elektřiny v jaderných elektrárnách, avšak výkon Búšehru bude pouze tisíc megawattů.

Znamená to, že Írán plánuje stavět další jaderné elektrárny?
Ano. A zveme všechny státy, aby k nám přijely investovat do jejich výstavby.

Tvrdíte tedy, že Írán nevyužije svého jaderného výzkumu k výrobě atomové zbraně?
Žádné jaderné zbraně nemáme a jejich výrobu ani neplánujeme. Jsme ochotni poskytnout Evropě jakékoliv garance. Vlastnictví jaderných zbraní se neslučuje s naší kulturou a náboženstvím. Írán chce, aby byl Blízký východ bez jaderných zbraní.

Má Írán kontrolní mechanismy, které jsou schopny zabránit úniku jaderných technologií?
Na to samozřejmě myslíme. Proto chceme pracovat otevřeně a zveme investory z celého světa.

Jak se cítíte v Česku? Máte zde třeba problémy s úřady?
Rád bych jménem Íránu předal pozdravy českému lidu a popřál mu mnoho štěstí podle perské novoroční tradice – náš nový rok přichází zároveň s nástupem jara. Jinak žádné problémy nemám ani já, ani moji kolegové.

Problémy přesto existují. Velvyslanectví vedete vy jako chargé d’affaires, nikoliv jako velvyslanec. Pokud vím, šlo o odvetu za fakt, že z ČR vysílá perskojazyčné Rádio Fardá patřící do rodiny stanicí Svobodná Evropa.
Na některé věci máme rozdílné pohledy, vyplývající z faktu, že žijeme v různých částech světa. Ale nemyslím si, že některé nejasnosti mohou negativně ovlivnit naše vztahy. Vysílání vámi zmíněného rádia navíc nemá zásadní vliv na íránskou veřejnost.

To je také otázka interpretace. Potkal jste se zde někdy s americkým velvyslancem?
Ne, nehovořili jsme spolu.

Evropská veřejnost vnímá nynější Írán jako zemi, jejíž vedení zpochybňuje či umožňuje zpochybňovat holokaust. S konáním teheránské konference o holokaustu, kde se sešli jeho popírači, nesouhlasí ani někteří Íránci. Jaký je váš postoj?
My si vážíme židovského národa. Židé žijí v naší zemi, v parlamentu je zastupuje jeden poslanec. Chtěli bychom navázat partnerství mezi Prahou a Isfahánem, kde žije významná židovská komunita: Češi pak uvidí, jak Židé v Íránu žijí.

Co se týče holokaustu: nás zajímá hlavně jako vědecké, historické téma. Nechceme soudit, jestli byl, či nebyl. V Íránu, ale i v Evropě jsou na existenci holokaustu různé názory. My se jen ptali, zda evropská demokracie dovolí, aby taková otázka byla vznesena. To, že existují lidé, kteří jsou kvůli zkoumání holokaustu ve vězení, nás poněkud znejisťuje.

Fakt, že popírači holokaustu sedí ve vězení, považujete za vadu demokracie?
Ne, myslím, že v tomto případě jde o pojetí svobody projevu.

Jednota Iráku je zárukou míru

Předpokládám, že hovořím za většinu Evropanů, když řeknu, že fakta o holokaustu jsou příliš průkazná na to, aby o této tragédii někdo rozumný pochyboval.
Opakuji, my se nechceme zabývat tím, zda byl, či ne. Holokaust ke všemu není naše záležitost, proběhl zde. Íránské vedení jen vzneslo otázku historického bádání, které s holokaustem souvisím. Mám o holokaustu jistou povědomost a také dobře vím, že jde v ČR o velmi citlivé téma.

Situace v Iráku má ke klidu stále daleko. Co může Írán udělat pro jeho stabilizaci? Za jakých podmínek?
Irák je náš soused, se kterým jsme spojeni mnoha historickými svazky. Nestabilita v Iráku znamená hrozbu pro Írán a samozřejmě i pro celý region. Přijali jsme z Iráku řadu uprchlíků dokonce i během války s režimem Saddáma Husajna...

Mluvíte o šíitských uprchlících.
Jistě, ale přišla k nám i početná skupina jiných Iráčanů. K podmínkám našeho angažmá: jsme připraveni spolupracovat na zklidnění situace u našich sousedů. Ale myslíme si, že Spojené státy v Iráku nenastoupily správnou cestu. Nikdy jsme nevěřili tomu, že by útok na Irák vyřešil situaci v regionu. Jako zajímavý vnímáme fakt, že podobný názor zastávají američtí demokraté. Ani nový plán prezidenta Bushe podle nás nepřinese klid. Irácký lid si musí vládnout sám.

Takže Američané by podle vašeho názoru měli odejít?
Ano. Odchod všech zahraničních vojáků, nejen Američanů, je pro budoucí klid v Iráku klíčový.

Co říkáte na obavy, že je nynější irácká, šíity ovládaná vláda ochotna dovést šíitskou část země do svazku s šíitským Íránem? Jinými slovy: hrozí rozpad Iráku?
Rozpad Iráku by měl neblahé, ba nedozírné důsledky nejen pro region, ale i pro svět. Dobře si pamatujeme na hrůzy, které se (v 90. letech minulého století) odehrály na Balkáně. Zárukou míru je jednota Iráku. Víme, že česká reprezentace má stejný pohled na věc.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.