Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejrizikovější pracoviště v Česku jsou podzemí, les a sklad

  13:55aktualizováno  13:55
Pro Čecha zvyklého na výlovy kaprů to zní divně, ale nejnebezpečnější povolání na světě mají rybáři. Třeba u břehů Aljašky ročně zahyne každý dvousetpadesátý. V Česku patří podle statistiků k nejrizikovějším povoláním skladníci, dřevorubci či popeláři.

Odvoz odpadků je čtvrtým nejrizikovějším povoláním. Při nehodě v Malém Dubičném zahynul v prosinci 40letý popelář. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Hned po rybářích jsou ve světovém měřítku nejvíce ohrožení umývači oken výškových budov, piloti, ochránci afrických národních parků a cirkusáci.

Vůbec největší pravděpodobnost, že přijdete k vážné úhoně v Česku, máte při práci v podzemí. Nejde o horníky, ale o pracovníky, kteří vykonávají takzvané podpůrné činnosti při těžbě - tedy ty, již vrtají průzkumné vrty nebo budují štoly. Statistika ukazuje, že ročně zemře při práci jeden z 1 500 pracovníků.

SMRTELNÉ ÚRAZY

Přepočet počtu smrtelných úrazů na 100 tisíc pracovníků vybraných profesí:

- dřevorubec 20
- skladník 9
- stavební dělník 6
- popelář 6
- řidič z povolání 4
- zemědělec, hajný 4
- dělník ve výrobě plastů 3
- výroba oděvů a textilií 3
- dělník v kovovýrobě 2
- pracovník v potravinář. 2
- truhlář 2

Vyplývá to z čísel Českého statistického úřadu za první pololetí loňského roku a ze statistik Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.

Na druhém místě jsou dřevorubci. Loni za první pololetí zemřeli dva - když se toto číslo přepočte na počet pracovníků v lesnictví, vynáší tuto profesi na špici mezi rizikovými povoláními. Smrtelný úraz potká jednoho z 2,5 tisíce lesních dělníků.

"Teď byla spousta kalamit a do lesa se nedostanete s technikou. Musíte vzít motorovku, a to hned ty úrazy naskakují," uvažuje nad příčinami Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. O život v lesích však přicházejí také myslivci, i když počet smrtelných úrazů za poslední dobu klesl.

Profesionálně tuto profesi vykonává jen několik tisíc lidí, a přesto jich ještě před čtyřmi lety umíralo při lovu zhruba pět za rok. Většinou je omylem střelil při honu některý z jejich kolegů. Poslední léta je číslo příznivější - v lese zemřou maximálně dva myslivci ročně.

Často loni umírali ještě skladníci (průměrně jeden z 5,5 tisíce), popeláři (jeden z 8,3 tisíce), stavební dělníci nebo profesionální řidiči. Stavební dělníci se rozloučili s třinácti svými kolegy, řidiči z povolání se sedmi, popeláři s dvěma.

"Obecně lze říci, že nejčastěji dochází k pracovním úrazům ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a dopravě. Řada úrazů či smrťáků se přihodí při dopravní nehodě na služební cestě," potvrzuje Oldřich Kolínský z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.

Dohromady se loni od ledna do června zranilo v práci přes 25 tisíc lidí, smrtelných úrazů statistici zaznamenali 59. Častěji umírají muži než ženy - z celkového počtu jich bylo padesát.

Do popředí v nelichotivém žebříčku se pomalu "škrábou" také revizoři v autobusech a průvodčí ve vlacích. "Za loňský rok evidujeme 66 napadení našich zaměstnanců, nejčastěji vlakvedoucích a průvodčích," potvrzuje Petr Šťáhlavský z Českých drah. Dvacítka z nich skončila v nemocnici. Třeba průvodčí, kterou na konci roku ve vlaku před Benešovem napadla černá pasažérka. Zmlátila ji tak, že průvodčí přišla o levé oko. Za poslední čtyři roky se počet útoků na železnici zvýšil čtyřnásobně.

I učitelka může skončit ve špitále

Jak ukazují světové průzkumy, nejen na první pohled riziková povolání jsou však nebezpečná. I "obyčejná kancelářská" práce může skončit pobytem v nemocnici. Třeba americký zdravotní institut řešil rizika povolání pro ženy a ukázalo se, že být sekretářkou nebo učitelkou je pro ženu dosti nebezpečné.

Sekretářky třeba často trpí takzvaným syndromem karpálního tunelu. Ten vzniká mimo jiné z psaní na počítači. Souvisí to s námahou rukou a zápěstí. Tyto části těla se nadměrně zatěžují. Vznikají bolesti a problémy s pohyblivostí. V horších případech je nutná operace.

Učitelky zase nadměrně namáhají hlasivky. Když jsou hlasivky každý den pod neustálým tlakem, vysychá zadní stěna hrdla, které je tak náchylnější k různým infekcím. Ročně u nás skončí v nemocnici na 1 600 pedagogů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

MUDr. Martin Anders (9.8.2017)
Čekárny psychiatrů praskají ve švech. Obor je podfinancovaný, říká odborník

Čekárny psychiatrů praskají ve švech a pacientů dál přibývá. Nových specialistů se přitom i kvůli podfinancování oboru nedostává. Pomoci by mohla centra...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.