"O moc to nestouplo, to je nuda," neskrýval své zklamání nad hladinou Vltavy asi dvacetiletý mladík. Krátce po poledni pozoroval vodu na Alšově nábřeží a povzbuzen televizním zpravodajství očividně čekal "něco víc". V tu chvíli však korytem řeky protékalo dvacetkrát více vody, než je běžné. Kampa a část Malé Strany byla již uzavřena a v Karlíně se několik ulic ocitlo pod vodou.
"Utekl jsem z práce, abych o to nepřišel. Nevíte, kde je to nejlépe vidět?" svěřoval se také na Alšově nábřeží přibližně čtyřicetiletý muž v šusťákové bundě. "Nechtěl bych totiž o tu vlnu přijít."
Od brzkého rána se podobní "povodňoví turisté" scházeli na většině pražských nábřeží. Přibližně polovina z nich byli zahraniční návštěvníci hlavního města, pro které je velká voda v Praze spíše další z místních zajímavostí.
"Je to pravda, že dnes je v Praze doprava MHD zadarmo?" ptal se jeden z ruských turistů při pohledu na vysokou hladinu řeky. "No, tak to je prima," dodal a zmizel v historickém centru města.
Také ostatní turisté vydrželi "u vody" jen chvíli. Po několika snímcích na památku spíš nechápavě kroutili hlavami nad cedulkami vysvětlujícími, proč je většina obchodů v centru města zavřena "Sorry, ale očekáváme povodeň," hlásala v angličtině například vývěska turistických informacích v Celetné ulici.
Také všechny restaurace v ohrožených oblastech - tedy téměř na celém Starém Městě a v přilehlých ulicích - byly již od rána zavřené. Jejich majitelé se je snažili zabezpečit proti vodě. Spáry kolem dveří a oken zalepovali pěnovým tmelem, sklepní okna u země přikrývali igelitem a zahrazovali pytli s pískem.
S ochranou domů na Staroměstském náměstí a na dalších místech historického jádra pomáhali dobrovolníci z celého města. Usilovně plnili vaky pískem, který svážely desítky nákladních aut. Mezi dobrovolníky byly i mladé slečny v botách na vysokém podpatku a v upnutých kalhotách - evidentně mířily původně do centra města za úplně jiným účelem. I díky jejich nasazení se kolem čtvrté hodiny proměnilo Staroměstské náměstí v pevnost, která měla odolat náporu půl metru vody.
Další barikády rostly po celém pravém nábřeží Vltavy. Na několika mostech stála těžká technika, připravená odstranit kmeny, které by se vzpříčily mezi pylony. Poprvé ji museli záchranáři použít krátce po páté hodině na mostě Legií.
Centrem města již během odpoledne projížděly autobusy plné většinou starších lidí, kteří byli donuceni opustit své byty v nejohroženějších oblastech.
Na jejich tvářích byl většinou poznat strach - většina z nich neměla kam a obávali se i několikadenního pobytu v cizím prostředí. Atmosféru "zahušťovaly" i neustále houkající sirény a výzvy k okamžitému opuštění bytů pouze s nejnutnějšími potřebami.
Do šesté hodiny večer zaplavila voda v centru města hlavně levý břeh - Kampu a Malou Stranu - a zalila veškeré ostrovy.
Co by se stalo, kdyby voda přetekla i na pravý břeh, nevěděli ani policisté hlídkující na nábřeží. "Instrukce pro případ, že přijde voda, jsou: utíkat a před sebou hnát lidi. Ale nevím, zda nás na to bude dost," ukázal na davy na nábřežích jeden z hlídkujících policistů.
