Muhamad Džavád po návratu do Afghánistánu (27. srpna 2009)

Muhamad Džavád po návratu do Afghánistánu (27. srpna 2009) | foto: AP

Nejmladší vězeň z Guantánama je doma hrdinou, po USA žádá odškodnění

  • 34
Muhamad Džavád se v pondělí vrátil po sedmi letech v americkém zajetí do rodného Afghánistánu. Prezident Karzáí mu nabídl dům v Kábulu a ministr obrany za něj chce platit studia. Džaváda, kterého Američané údajně zajali ve 12 letech, ale zajímá především odškodnění od americké vlády.

"Je to jeden z nejšťastnějších momentů v mém životě - být po tom všem zpátky v Afghánistánu," řekl Muhamad Džavád krátce po svém návratu britskému deníku The Times.

Z kábulského letiště zamířil rovnou za svojí matkou, která ho zprvu nepoznala. V slzy štěstí propukla až ve chvíli, kdy na hlavě svého ztraceného syna objevila typickou jizvu.

Muhamad Džavád po návratu do Afghánistánu (25. srpna 2009)Svého syna neviděla sedm let. Jednoho dne v prosinci 2002 totiž odešel do centra Kábulu a už se nevrátil. "Hledali jsme ho devět měsíců," vzpomíná blízký rodinný přítel Šer Khán Džalalkil. "Nevěděli jsme, jestli ho někdo zabil nebo unesl nebo se prostě ztratil," dodává.

Měsíce nejistoty skončily, když u dveří zaťukal pracovník Červeného kříže a matce sdělil, že je její syn na Guantánamu. Úlevu z toho, že je naživu, brzy vystřídaly obavy. To když se do Kábulu dostaly zprávy o tom, jak se v kubánské věznici se zatčenými zachází.

Džavádovi bylo 12, Pentagon nesouhlasí

Ale zpět na začátek. Džavád byl podle americké armády zatčen kvůli tomu, že hodil granát na džíp s vojáky a dva přitom zranil. Američané ho nejdříve rok drželi ve věznici v Bagrámu severně od Kábulu a dalších šest let strávil na Guantánamu, kde Washington zadržuje podezřelé z terorismu.

Právník Erice Montalvo (vpravo) s Muhamadem Džavádem (27. srpna 2009)Podobných příběhů se za zdmi neblaze proslulé věznice na Kubě skrývají desítky. Ten Džavádův je ale výjimečný v tom, že mu prý v době zatčení bylo dvanáct let. "Nic jsem tehdy neudělal, zatkli mě za nic. Byl jsem nevinné dítě," říká dnes Džavád a tvrdí, že mu v době zatčení opravdu bylo 12. Důkaz však nemá, protože podobně jako většina Afghánců nevlastní rodný list.

Jiného názoru je ale americké ministerstvo obrany. Test kostí podle Pentagonu jasně prokázal, že vězňovi bylo v době zatčení sedmnáct. Džavádův právník Eric Montalvo tvrdí, že test nikdy nebyl předložen u soudu. Podle něj bylo Džavádovi v době zatčení mezi patnácti a sedmnácti lety.

Dům od prezidenta, peníze od ministra

Americké soudy nakonec minulý měsíc vyřkly, že je Džavádův případ plný nejasností a jeho přiznání bylo vynuceno mučením. To ale podle Montalva nestačí. "Afghánská a americká vláda by se nyní měly zasloužit o to, aby se (Džavád) dostal co nejrychleji do normálního života," uvedl Montalvo. - o propuštění Džaváda si přečtěte zde

Muhamad Džavád po návratu do Afghánistánu (27. srpna 2009)

Muhamad Džavád po návratu do Afghánistánu (27. srpna 2009)

"Je nemyslitelné, aby nedostal žádnou kompenzaci, která by mu pomohla zpět do civilizace," dodal Montalvo s tím, že není rozdíl mezi tím být zavřený na Guantánamu nebo zůstat opuštěný bez pomoci uprostřed divočiny.

Od svého propuštění toho Džavád o pobytu na Guantánamu příliš neprozradil. Jen popsal, že mu věznitelé odepírali spánek i jídlo a často ho mučili. Více už se od něj veřejnost ani nedozví. Vyprávění zážitků z věznice by prý mohlo ohrozit jeho žádost o odškodnění, a tak zatím víc prozrazovat nebude.

Doma v Afghánistánu je ale Džavád přesto hrdinou. Prezident Hamíd Karzáí ho krátce po návratu do země přivítal v prezidentském paláci a nabídl mu dům v Kábulu. Ministr obrany zase přišel s návrhem, že za něj bude platit studia v zahraničí. Sám Džavád říká, že by se chtěl stát lékařem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video