Své postavení revizorka Marcela potvrdila i na celostátní soutěži kontrolorů. Stala se nejlepší revizorkou v tuzemsku. Mezi ženami byla vyhodnocena jako nejlepší, v celkovém pořadí společně s muži byla na druhém místě se stejným počtem bodů jako vítěz, ale s delším časem. Další pohár za druhé místo pak získala společně s družstvem brněnských revizorů.
Linky, které kontroluje, si nejlepší revizorka v zemi vybírá sama. Které přesně to jsou, však nehodlá prozradit. "Nejvíce černých pasažérů ale bývá v centru města," tvrdí.
Žena přiznává, že ji práce baví. Vždyť ji také dělá už dvacet let. "Jsem stále v kontaktu s lidmi. Je to vlastně psychologie. Spory s cestujícími nejsou každý den a právě pomocí znalostí z psychologie se jim dá v mnoha případech vyhnout," říká revizorka.
Podle ní mají ženy v tomto povolání výhodu oproti mužům. Černí pasažéři si prý k ženě tolik nedovolí. Přesto i nejlepší revizorka měla za dobu své kariéry několik úrazů - jednou ji cestující vyhodil z trolejbusu tak, že měla naraženou páteř, jindy dostala pěstí do obličeje.
Paní Marcela však vzpomíná i na úsměvné situace. "Někdy začínají lidé vytahovat tramvajenky, i když jedu večer do divadla," směje se sympatická černovláska.
 Paní Marcela je revizorkou brněnského dopravního podniku. Představuje se jako revizorka číslo 37. |
