Analytici agentury STEM ve středu zveřejněném průzkumu došli k závěru, že volby "významným způsobem ovlivní velmi početná skupina nespokojených politických laiků".
A potvrzují to i další data. V telefonickém průzkumu, který pro MF DNES zpracovala agentura SC&C, si z pěti stovek respondentů plná pětina nedokázala vybrat politika, který by měl po volbách zemi řídit v roli premiéra.
Toto číslo dokonce převyšuje počet procent, která získal nejúspěšnější kandidát - předseda ODS Václav Klaus -, jehož návrat do premiérského křesla si přeje osmnáct procent obyvatel.
Klaus si tak po odchodu svého velkého rivala, premiéra Miloše Zemana, upevnil pozici nejsilnějšího politického lídra v zemi. Zvlášť patrné je to ve srovnání s předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou: v žebříčku "nejlepšího premiéra" mu patří čtvrté místo.
Přeskočili ho straničtí kolegové Stanislav Gross a Petra Buzková, kteří těží ze své popularity u různých skupin obyvatelstva. Jsou přijatelní i pro voliče jiných stran.
V prvním kole průzkumu, který se bude opakovat každý týden, dopadli špatně lídři Koalice: Hanu Marvanovou by v čele vlády chtěla jen necelá čtyři procenta voličů, Cyrila Svobodu méně než tři.
Voliči tápou: silný lídr, nebo hezká tvář?
Vypadá to, jako by se čas vrátil o deset let zpátky a Václav Klaus byl opět jediným skutečným lídrem stranické politiky.
Z průzkumu, který pro MF DNES zpracovala agentura SC&C, totiž vyplývá, že je to pouze ODS, jejíž voliči mají jasno v tom, kdo by měl stanout po sněmovních volbách v čele vlády: Václav Klaus by byl nejlepším premiérem pro 70 procent voličů ODS. Klausův místopředseda Ivan Langer obsadil druhé místo s necelými osmi procenty.
Tak jednoznačnou podporu u vlastních voličů mohou ostatní předsedové stran Klausovi, stojícímu v čele ODS už jedenáct let, závidět.
Dobře vidět je to na příkladu Klausova největšího konkurenta, předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Také on vede u voličů sociální demokracie v soutěži o "nejlepšího premiéra". Jenže jeho 28 procent téměř dohání čtvrtina hlasů pro ministra vnitra Stanislava Grosse.
A celých dvacet procent příznivců vládní strany by si podle průzkumu přálo, aby do premiérského křesla usedla místopředsedkyně sněmovny Petra Buzková.
"Je patrné, že se Vladimíru Špidlovi zatím nepodařilo nahradit Miloše Zemana," říká Jana Hamanová z agentury SC&C.
Předsedové stran Koalice Hana Marvanová a Cyril Svoboda mají ještě těžší pozici než Zemanův nástupce. Po zimním rozpadu Čtyřkoalice a odchodu jejího lídra Karla Kühnla si už lidovci s US do svého čela společného vůdce nepostavili.
"Nejlepším" premiérem voličů Koalice by se stal Cyril Svoboda, ale s pouhými dvaadvaceti procenty. Marvanová získala necelých sedmnáct procent a do těsného závěsu za ní se tak paradoxně dostal sociální demokrat Stanislav Gross.
Právě pozice Grosse a Buzkové, kteří se už dlouho drží v čele žebříčků "nejdůvěryhodnějších politiků", dobře ilustruje slabou pozici stranických lídrů v zemi. Gross je (byť jen s pěti procenty) i třetím nejpřijatelnějším premiérem pro voliče ODS a spolu s Buzkovou pak zcela trumfují mezi voliči, kteří se ještě definitivně nerozhodli, které straně svěří v červnu svůj hlas. (Oba politici se také spolu se Špidlou stali stavebním kamenem kampaně ČSSD.)
Mezi nerozhodnutými voliči se vize "premiér Gross" líbí skoro dvaceti procentům respondentů, Buzková zaujala třináct procent.
Jinými slovy: podle průzkumu to vypadá, že Češi dávají před vyhraněnými osobnostmi přednost sympatickým a všeobecně přijatelným politikům - aniž by příliš věděli o jejich schopnostech vést a řídit.
"U Petry Buzkové to tak zřejmě skutečně je," říká Jana Hamanová z agentury SC&C. "Stanislav Gross je ale už jiný příklad. Jeho popularitě neublížily ani dva roky v roli ministra vnitra. Lidé zřejmě Grossovi věří i díky tomu, jak si vede na ministerstvu."
Pro sociální demokraty je to jistě dobrá zpráva: podle jiného průzkumu, který včera zveřejnila agentura STEM, je plných 45 procent Čechů nespokojeno s politickou situací, v níž se však nedokáže orientovat.
Přesto se dvě třetiny z "nespokojených chystají k červnovým volbám". Osobní sympatie, které jsou politici schopni u voličů vzbuzovat, budou zřejmě hrát velmi důležitou roli.
