Na prvních místech v hodnocení figurují Norsko, Austrálie a Island, který přišel o loňské prvenství. Nejhorší životní úroveň mají obyvatelé Sierry Leone, Afghánistánu a Nigeru.
Oproti poslednímu ročníku si polepšily třeba Francie, Peru, Chile, Venezuela a Kolumbie. Pomohly jim v tom především vyšší výdělky a průměrná délka života. V případě Číny, Kolumbie a Venezuely se na lepším výsledku podílel také pokrok ve vzdělávání.
Hodnocení se opíralo o takzvaný index lidského rozvoje. To je kombinace ekonomických a sociálních ukazatelů, jako je například průměrná délka života, přístup ke vzdělání nebo HDP na hlavu ve vztahu k mezinárodně srovnávané koupěschopnosti. Nezahrnuje však složitější ukazatele, jako je na třeba nerovnost mezi pohlavími nebo respektování politických svobod.
Nigeřané se dožívají o 30 let méně než Norové
Prvních 101. Norsko |
"Přes významné zlepšení zaznamenané v průběhu času je pokrok nerovný," tvrdí hlavní autorka zprávy Jeni Klugmanová. Například v Nigeru je průměrná délka života o 30 let menší než v Norsku.
Autoři zprávy se kromě indexu rozvoje letos zaměřili na migraci. Celosvětová hospodářská krize sice umenšila roli lidí stěhujících se za prací, v následujících letech lze však čekat dramatické změny. Rozvinuté země budou totiž v příštích čtyřech dekádách postrádat pracovní sílu.
Rozvojový program UNDP vyzval státy k odstranění překážek bránících volnému pohybu na mezinárodním pracovním trhu. Státy by se také měly vyrovnat s odsouváním pracovních migrantů na okraj společnosti a s liberalizací pracovního práva.
