Půlroční české předsednictví odstartovalo 1. ledna 2009. Hned na začátku roku skloňovala celá Evropa slovo "plyn". Na Nový rok totiž Rusko zavřelo kohouty plynovodu na Ukrajinu. To po několika dnech pocítily i další evropské země. Rusko-ukrajinský spor se nakonec podařilo vyřešit, a to za pomoci premiéra Mirka Topolánka, který se v Moskvě sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. - čtěte Nevrátím se, dokud nepoteče plyn, řekl Topolánek Putinovi
Od čtenářů iDNES.cz si premiér Topolánek za plyn vysloužil známku dva minus. O trochu hůře dopadlo podle čtenářů premiérovo vystoupení ve Štrasburku.
Výsledky známkováníJak si stojí ČR v čele Evropské unie? Čtenáři hodnotili, jak si čeští politici poradili s nejdůležitějšími událostmi |
"Chci jednat jako Karel IV. a Masaryk." To řekl premiér Mirek Topolánek v polovině ledna europoslancům, když jim ve Štrasburku představoval priority českého předsednictví EU. Topolánek uvedl, že chce podobně jako Karel IV. hájit nejen zájmy své země, ale celé Evropy. "A jako Masaryk jsem přesvědčen o tom, že česká otázka je otázkou evropskou," řekl premiér. - o vystoupení premiéra Topolánka ve Štrasburku čtěte zde
V lednu se Česko v čele s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem pustilo i do řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Unijní delegace odjela na Blízký východ vyjednat mír. Okamžitého příměří v Gaze nedosáhla, došlo k němu o několik dní později. - o cestě Schwarzenberga na Blízký východ si přečtěte zde
Za svou cestu na Blízký východ dostal ministr zahraničí od čtenářů za tři.
Nejhůře dopadla v anketě "skládačka" Entropa Davida Černého, která visí v Bruselu a zachycuje národní stereotypy zemí EU. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra se během slavnostního odhalení Entropy omluvil všem, které urazila. To byli především Bulhaři, jejichž zemi zobrazuje jako turecký záchod, a Slováci v podobě uheráku ovázaného provázkem s maďarskou trikolorou. - čtěte Vondra odhalil v Bruselu kontroverzní plastiku, omluvil se uraženým
Setkání s papežem, kvóty na jesle či Klausův projev
Na evropskou scénu se podařilo proniknout také ministrovi práce a sociálních věcí Petru Nečasovi. Ten měl v plánu přehodnotit sedm let staré barcelonské cíle, podle nichž mají státy EU zajistit místa v jeslích až pro třetinu dětí. České předsednictví s návrhem Unie na kvóty na jesle nesouhlasilo a chtělo o zbytečnosti nařízení přesvědčit ostatní. Cíle se ale měnit nebudou, shodli se ministři EU. - čtěte Nečas: Kvóty na jesle dodržovat nebudeme
Na konci ledna zamířil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil do Vatikánu, aby se tam mimo jiné setkal s 
papežem Benediktem XVI. "Na mě osobně působil Svatý otec velmi přátelsky, živě. Já i kolegové v delegaci jsme měli pocit, že Svatý otec ví o českém předsednictví, má informace a jeho pozdrav a jeho slova byly velmi srdečné," řekl Pospíšil ČTK. - čtěte Papež přijal ministra Pospíšila, dostal od něj vzácnou knihu
Kvůli dopadům finanční krize svolalo Česko na začátek března do Bruselu neformální mimořádný summit šéfů států a vlád zemí Evropské 
unie. Premiér Topolánek tím zareagoval na slova francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, že je české předsednictví příliš pasivní. - čtěte Sarkozymu summit osladíme, slibují Češi
Ke svolání summitu přispěly i plány Francie na pomoc tamním automobilkám a prohlášení francouzského prezidenta, který kritizoval, že francouzská firma přesunula výrobu aut do Česka. Topolánek, který je jinak prezidentovým velkým spojencem, se ihned ohradil. Sarkozy se později svého nápadu vzdal.
Mezi poslední výrazné události českého předsednictví se řadí vystoupení prezidenta Václava Klause v bruselském parlamentu. Za svá ostrá slova na účet Evropské unie si Klaus vysloužil potlesk, ale i bučení. Několik europoslanců dokonce opustilo sál. Při projevu přišel prezident s novým souslovím: EU je podle něj revoluční experiment. - o vystoupení Václava Klause v Evropském parlamentu čtěte zde
