V kvalitě základního školství v jednotlivých krajích jsou zjevně velké rozdíly. Ilustrační foto

V kvalitě základního školství v jednotlivých krajích jsou zjevně velké rozdíly. Ilustrační foto | foto: Dan Materna, MF DNES

Nejhůř se učí děti z Ústecka, zjistil průzkum

  • 149
Nejlepší počtáři vyrůstají na Královéhradecku a Zlínsku. A nejhorší na Ústecku. S mateřským jazykem si zase dokážou nejsnáze poradit děti z Liberecka. A nejhůře? Opět děti z Ústecka.

Ukázalo to velké testování znalostí 49 tisíc žáků devátých tříd základních škol, jehož krajské závěry právě zveřejnilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání.

V kvalitě základního školství v jednotlivých krajích jsou zjevně velké rozdíly. Zatímco děti z Ústecka propadly v češtině, matematice i ve studijních dovednostech, žáci z Královéhradecka, Zlínska, Liberecka a Plzeňska obstáli ve všech oblastech na výbornou.

"Máme tu vysoké procento dětí ze sociálně slabých rodin, proto to u nás dopadlo špatně," vysvětluje si to Naďa Kocábková z kanceláře ústeckého hejtmana. Jenže jak ukazuje příklad sousedního Libereckého kraje, který má podobnou strukturu obyvatelstva a děti tam testy zvládly skvěle, takové vysvětlení neobstojí.

"Je to podle mého názoru především v učitelích. A ti naši zkrátka patří k nejlepším," míní Vlasta Šormová ze školského odboru Libereckého kraje.

Spíše v učitelích než v dětech hledá příčinu i analytik Libor Berný, který výsledky zpracoval. "Školy, které dobře pečují o nadané děti, dosahovaly v testech lepších výsledků než ostatní," upozorňuje Berný.

Jediný kraj, který se testování nezúčastnil, je Praha. To proto, že projekt byl placený z evropských dotací, na které nemá Praha nárok.

Ředitelka základní školy v Terezíně v Ústeckém kraji Hana Bažantová není s výsledky svých svěřenců vůbec spokojená. "V češtině a studijních dovednostech jsme byli tak na průměru. Ale matematika nedopadla slavně," říká.

Společně s kolegy chce hned po prázdninách vymyslet, jak děti k učení více přitáhnout. "Problém je mimo jiné v tom, že je dnes takový převis míst na středních školách nad poptávkou, že klidně berou bez přijímaček i čtyřkaře. A když děti v deváté třídě vědí, že mají přijetí jisté, už je nic nemotivuje k učení," upozorňuje Bažantová.

Podobnou zkušenost má i výchovná poradkyně a učitelka češtiny Danuše Šalanská ze základní školy v Chlumci u Ústí nad Labem. "Často musím nadané děti v devítkách doslova přemlouvat, aby zkusily riskovat přijímačky na náročnější gymnázium a nespokojily se jen s přijetím na odbornou školu bez přijímaček," říká.

Děti z té "její" školy přitom z testování vyšly s čistým štítem. "Zajímala mě hlavně čeština, kterou učím. Na to, že jsme venkovská škola, naši žáci celkem uspěli," konstatuje.

Její jihočeské kolegyni češtinářce Petře Mikové udělali svěřenci radost. "V minulém školním roce jsem měla na český jazyk devítku, takže mí žáci testy přímo dělali. Zvládli to perfektně, jen někteří se mi pak přiznávali, že sem tam nějakou otázku odhadovali," raduje se Miková.

Děti jsou podle ní – alespoň pokud jde o nadání – všude zhruba na stejné úrovni. "Určitě se na výsledcích projevilo i to, jak dokážou učitelé žáky motivovat a zaujmout výukou. Průměr dětí je totiž všude stejný – vždycky se ve třídě najde pár lenochů a naopak talentovaných žáků. A všechny základní školy shodně navíc trápí problém s odchodem těch nejlepších žáků na víceletá gymnázia," míní Miková.

Jak moc trpí základní školy pravidelným odlivem nejnadanějších dětí na víceletá gymnázia, ukázaly i testy. Patnáctiletí studenti gymnázií totiž například v matematice uspěli dvakrát lépe než jejich vrstevníci ze základních škol.

Zatímco žáci devátých tříd dokázali správně spočítat v průměru jen čtyřicet procent matematických úloh, gymnazisté se nespletli u 72 procent příkladů. "Je to dané tím, že gymnázia studují vybraní žáci. Základní školy si na odliv těch nejtalentovanějších dětí stěžují stále. Ale výsledky testů u nás dokázaly, že to není tak zlé a že i méně nadané děti mohou uspět na výbornou," míní Vlasta Šormová ze školského odboru Libereckého kraje.

Přestože krajské úřady nemohou základním školám mluvit do náplně učiva ani do jejich chodu, s výsledky testování žáků chtějí pracovat. "Zkusíme dát školám nějaké náměty, jak výuku zlepšit a zkvalitnit," plánuje Eva Maršíková ze školského odboru Karlovarského kraje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video