Snad už jen odborníci a starousedlíci si vzpomenou na dobu, kdy na Vinohradech stávala jedna z nejhonosnějších synagog Evropy. Letos by slavila 113. narozeniny, kdyby ovšem stála. Letošní rok je ale naopak poznamenán smutným výročím. Před šedesáti lety ji totiž zbouraly buldozery.
Že se nejednalo o žádné zastrčené tintítko, dokládá fakt, že se dovnitř vešlo na dva tisíce věřících. Tím se řadila mezi největší synagogy nejen v Evropě, ale dokonce na celém světě. Pokud si člověk vybaví Velkou synagogu v Plzni, která pojme zhruba stejný počet lidí, tak ta je třetí největší na planetě.
Architektonicky cenná stavba stála od roku 1898 v dnešní Sázavské ulici a poslední roky své existence hodně strádala. Nepřálo jí politické klima válčící Evropy ani nastupující komunistický režim.
"Za války si ze synagogy Němci vytvořili sklad, kam ukládali zabavený židovský majetek," píše ve své knize Židovská Praha Ctibor Rybár.
Osudová rána přišla z nebe
Jak paradoxní. Desetitisíce českých Židů beze stopy mizely v koncentračních táborech a o jejich cennosti a nábytek se nacisté dělili právě v jejich vinohradském svatostánku. Osudovou zkázu mu však nezpůsobili okupanti, ale spojenecká letadla v posledním roce druhé světové války. 14. února se v Praze rozezvučely sirény a zanedlouho se město stalo cílem zhruba šedesáti amerických strojů B-17.
Přes sto padesát tun bomb pak během pár minut zlikvidovalo obydlené části metropole. Jedna z pum zasáhla i synagogu, kterou okamžitě zachvátil požár. V tento únorový den lehl popelem i emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Kupodivu nebyla zničena jediná továrna, které byly běžným cílem spojeneckých letadel v okupované části Evropy.
Sedm set lidí bylo zabito a skoro dvanáct set zraněno. A nutno říct, že umírali výhradně civilisté.
Těžce poškozenou vinohradskou synagogu po válce už nikdo neopravil a o šest let později byla nekompromisně stržena.
Na místě bývalé synagogy stojí dnes škola, někdejší skvost připomíná jen tabulka u jejího vchodu.
Autorem novorenesanční stavby byl známý vídeňský architekt Wilhelm Stiassny, který je podepsán i pod synagogou v Čáslavi či chrámem v Jeruzalémské ulici v Praze.
Reprezentativní vinohradská synagoga se pyšnila dvěma vysokými věžemi, které čněly do dnešní Moravské ulice. "Nádherný a pompézní byl i interiér s otevřenými arkádami do hlavní lodě," píše Rybár. Celá stavba, připomínající byzantský chrám, byla výrazem zámožnosti pražských Židů.
Dnes na jejím místě stojí základní škola, kam se chodí zdejší děti již padesát let vzdělávat. Jedinou památkou a vzpomínkou na obrovskou synagogu s pochmurným osudem je plechová cedulka u vstupu do školy.
