"Určitě jsou i elektrárny, které byly spuštěny rychleji," připouští mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. "Ale jsou také pomaleji spuštěné," dodává. Například ve slovenských Mochovcích, které jsou stejného typu jako Temelín, uplynulo osm měsíců od okamžiku, kdy byla v prvním bloku uskutečněna první řízená štěpná reakce a kdy začal plný provoz.
V Temelíně nastala první řízená štěpná reakce loni 11. října, téměř před jedenácti měsíci, a komerční provoz začne nejdříve příští rok. "Při spouštění prvního ani druhého bloku se nevyskytly zvláštní technické problémy," řekl Robert Holý, vedoucí informačního centra Mochovců. Naproti tomu Temelín má opakované potíže s nadměrnými vibracemi turbíny.
Anglická elektrárna Sizewell B, kde je stejně jako v Temelíně použita technologie americké firmy Westinghouse, byla poprvé připojena na síť v únoru 1995 a už na podzim 1995 byla uvedena do komerčního provozu.
Finské elektrárně Lovisii trvalo dokonce jen tři měsíce, než byla od prvního připojení do sítě uvedena do komerčního provozu. Odborníci na jadernou energetiku upozorňují, že není možné elektrárny stoprocentně srovnávat. Jednak se neustále vyvíjí technika, jednak každá elektrárna je řešena trochu jinak.
"Dvě úplně stejné elektrárny ve světě nenajdete. Ani náš první a druhý blok není totožný," říká Robert Holý z Mochovců. Dodává, že Temelín má více než dvojnásobný výkon. "Srovnávat Mochovce s Temelínem, je jako srovnávat felicii s octavií," tvrdí.
Holý uvádí, že Mochovce se nemusely na rozdíl od Temelína potýkat se závadami turbíny, protože stejný typ už byl použit v Dukovanech a v Jaslovských Bohunicích.
"Temelínská turbína je prototyp, což je nevýhoda," poznamenává Holý.
Také anglický Sizewell B, ačkoli byl rychle spuštěn, se dostal do technických potíží. Stejně jako v Temelíně se týkaly turbíny. "Po uvedení do komerčního provozu se objevily problémy s turbínou, na které se musely udělat velké opravy," říká John McNamara ze společnosti British Energy.
Škoda Plzeň, výrobce temelínské turbíny, uvádí, že problémy s touto částí elektrárny nejsou neobvyklé. Například v amerických jaderných elektrárnách Connectient Yankee a Robinson se také vyskytly nadměrné vibrace turbíny. Po vyladění jsou už v mnohaletém bezproblémovém provozu.
"Nedávno jsme se od Japonců dozvěděli, že jim trvalo tři roky, než zkrotili jednu velkou turbínu v jedné své elektrárně," řekl nedávno ředitel Temelína František Hezoučký.
Do velkých technických potíží se před několika lety dostala francouzská elektrárna Civaux, před Temelínem poslední spuštěná elektrárna v Evropě. Při zkušebních testech praskla jedna část primárního okruhu a vyteklo 200 tisíc litrů lehce radioaktivní vody. Nikomu se sice nic nestalo, nikdo nebyl ozářen, ale definitivní spuštění elektrárny bylo zhruba o rok opožděno.
"To u nás běží jaderná část nad očekávání dobře, potíže jsou jen s nejadernou částí Temelína," říká mluvčí ČEZ Kříž. Odpůrci Temelína však trvají na tom, že technické potíže dokazují nebezpečnost elektrárny.
Horní Rakousy už proto podaly na Temelín žalobu, aby přinutily majitele elektrárny, společnost ČEZ, použít nejmodernější dostupnou techniku. "Jde o to, aby se minimalizovalo riziko těžké havárie," řekl hornorakouský zmocněnec pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec.
