Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejdříve Švejkové, potom hrdinové

  9:14aktualizováno  9:14
Rozpad Jugoslávie a konflikty na Balkáně přispěly nejen k urychlení procesu vývoje evropské zahraniční a bezpečnostní politiky a profilaci Evropy jako neopomenutelného aktéra mezinárodní scény, ale i k postupné integraci Česka do euroatlantických bezpečnostních struktur.

Do operace mnohonárodních sil IFOR pod velením NATO se příslušníci Armády České republiky zapojili v únoru 1996 a plynule navázali účastí na misích SFOR a SFOR II. Český mechanizovaný prapor čítal v IFOR 834 osoby a měl za úkol oddělit od sebe znepřátelené strany konfliktu v Bosně a Hercegovině a v případě nutnosti i silou vynutit splnění mírových dohod z amerického Daytonu.

V současné době zůstává v misi SFOR II 15 českých vojáků. Zapojení Armády České republiky bylo členskými zeměmi NATO hodnoceno velmi pozitivně a připravilo Českou republiku na vstup do aliance a její plnohodnotné začlenění do vojenských struktur této bezpečnostní organizace.

12. března 1999 se Česká republika stala členem Severoatlantické aliance a 24. března 1999 dopadla na jugoslávské území první raketa NATO. Ihned po prvním náletu vydala česká vláda prohlášení, ve kterém se ani slovem nezmínila, že bombardování podporuje, nýbrž neopomněla sdělit, že o použití letecké síly se rozhodlo předtím, než jsme se stali členy NATO.

Na rozdíl od nově přistupujících zemí Polska a Maďarska, jejichž premiéři plně podpořili nálety NATO se Česká republika zapsala do dějin Aliance ostudnou polemikou o ne/podpoře zásahu. Václav Klaus ostře vystoupil proti postupu NATO a přidal se k profesoru Václavu Bělohradskému, který válku označil za levičáckou.

Naproti tomu z poslaneckého klubu Unie svobody zaznívaly hlasy o švejkovském mudrování a zbabělosti. Prezident republiky Václav Havel a český velvyslanec při NATO Karel Kovanda vystoupili s ostrou kritikou vlády a podpořili úsilí Severoatlantické aliance v boji proti genocidě páchané Srby na kosovských Albáncích. Česká republika si „z ostudy ušila kabát“ a její „specifický“ vstup do euroatlantických bezpečnostních struktur se neopomenutelně zapsal do dějin NATO.

Do operace AFOR, zaměřenou na humanitární pomoc kosovským uprchlíkům v Albánii vyslala Česká republika v květnu 1999 vojenskou polní nemocnici se stočlenným personálem.

Při zahájení mise KFOR v roce 1999 bylo v Kosovu asi 50 000 vojáků mírových sil, v současnosti má přibližně 17 000 vojáků a od května 2004 se plánuje snížení na 7 500. Nyní v česko- slovenském praporu, který má zhruba 500 lidí, slouží sto slovenských vojáků a 400 Čechů. Misí KFOR, které fungují od roku 1999, se dosud zúčastnilo kolem dvou tisíc českých a slovenských vojáků. 120 příslušníků Armády České republiky se zapojilo i do další operace NATO Essentials Harvest v Makedonii.

Vynikající výsledky české mise v Kosovu pouze poznamenala úsměvná episoda z ledna 2004, kdy byl odvolán velitel 4. česko-slovenského praporu KFOR v Kosovu Zdeněk Havala, který neuspěl při bezpečnostní prověrce a musel svoji funkci opustit. Důvodem jeho neúspěšné prověrky bylo to, že zatajil sedm let staré trestní stíhání kvůli krádeži.

Armáda České republiky se i přes počáteční faux pas vlády po vstupu ČR do NATO dokázala se svým posláním vyrovnat. Výkony příslušníků českých jednotek v mírových misích na Balkáně patří k nejvýše hodnoceným a účast České republiky je přijímána mezinárodní scénou nanejvýš pozitivně.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.