Vysokoškolák v Česku platí za studium a živobytí průměrně 10 tisíc korun měsíčně (ilustrační snímek).

Vysokoškolák v Česku platí za studium a živobytí průměrně 10 tisíc korun měsíčně (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Průzkum: Nejdražším studiem v Česku jsou práva, nejméně platí technici

  • 266
Kdo chce pracovat jako soudce nebo advokát, musí si během studia výrazně připlatit. Práva jsou totiž nejnákladnějším vysokoškolským oborem - student průměrně během jednoho semestru vydá za učebnice a zákony 15 tisíc korun. Vyplývá to z mezinárodního šetření Eurostudent, kterého se v Česku zúčastnilo několik tisíc vysokoškoláků.

Student práv platí v průměru necelých 15,5 tisíc korun. Z toho si nejčastěji 8,5 tisíc vydělá sám a zbytek dostane od své rodiny. Nejméně naopak stojí studium na technických oborech, a to necelých 1 900 korun.

Celkem vysokoškolák podle průzkumu v Česku za studium i živobytí platí zhruba 10 tisíc korun měsíčně. Nižší částku potřebují studenti veřejných a státních vysokých škol (průměrně 9 322 korun), více peněz pak vydají studenti soukromých škol (průměrně 15 568 korun).

Další zajímavá zjištění

  • Tři čtvrtiny bakalářů chtějí pokračovat v magisterském studiu, dalších 15 procent je nerozhodnutých.
  • Nejlépe své šance na uplatnění na národním i mezinárodním trhu práce vnímají studenti zdravotnických oborů.
  • Téměř čtvrtina studentů dříve předčasně ukončila jiné studium, nejčastěji kvůli tomu, že volba oboru neodpovídala jejich představám.
  • Pokud by si studenti mohli vybrat, 84 procent z nich by opět zvolilo stejnou školu.
  • Zhruba třináct procent vysokoškoláků má nějaké zdravotní znevýhodnění, nejčastěji to jsou psychické problémy a poruchy učení.

Studium práv prodražuje zejména měnící se judikatura. "Minimem je mít aktuální znění zákona, které se dá stáhnout volně z internetu, v obchodě ho ale koupíte za zhruba sto, sto padesát korun, a učebnice. Těch je ale většinou více dílů, kdy jeden stojí od tří set do tisíce korun, záleží na předmětu," řekl iDNES.cz student práv na pražské Karlově univerzitě Mikuláš. 

Svědomitý student, který si chce pořídit i komentáře k zákonům, zaplatí další tisíce korun. Pokud se chce studiu práv věnovat opravdu naplno, je podle Mikuláše prakticky nemožné zároveň někde pracovat na plný úvazek. "A pokrýt náklady na knížky a bydlení, obzvlášť v případě, že nejde o studenta z Prahy, je pak z výdělku na brigádách hodně těžké," doplňuje vysokoškolák.

S největšími finančními problémy se potýkají studenti zemědělských oborů, nejméně existenčních starostí mají jejich kolegové z ekonomických fakult. Podstatně v tomto záleží na rodičích - z výzkumu totiž vyplývá, že čím mají sami vyšší vzdělání, tím více své dítě na vysoké škole finančně podporují.

"Výsledky ukazují, že státní podpora studentů je nezbytná," míní hlavní garant české části šetření a předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Připomněl tak zákon o finanční pomoci studentům, který připravovala, ale nakonec neschválila vláda Petra Nečase.

S výukou a vybavením jsou spokojení čtyři z pěti studentů

Mladí Češi jsou podle šetření se studiem vesměs spokojení: Kvalitu výuky, přístup pedagogů i vybavení školy pozitivně hodnotí zhruba 80 procent studentů. Méně spokojení jsou ti, kteří mají zkušenosti se studiem v zahraničí.

O krátkodobé studium v cizině (například program Erasmus) má zájem třetina bakalářů a zhruba pětina magistrů. Zájem jít na zkušenou do zahraničí klesá s rostoucím věkem. Studenti za největší překážky považují finanční náročnost, obavu ze ztráty zaměstnání a odloučení od rodiny a přátel.

Fischera z výsledků šetření překvapilo, že studenti prezenčního (tedy denního studia) mají podstatně vyšší nasazení než ostatní. "Student kombinovaného studia stráví studiem jen polovinu toho času co student v prezenční formě. I v samostudiu je na tom hůře. To je k zamyšlení pro školy a možná i akreditační komisi," řekl iDNES.cz prorektor VŠE. 

Průzkumu se za Česko zúčastnilo všech 26 veřejných, obě státní a 29 soukromých vysokých škol (tedy zhruba dvě třetiny z nich). Tvůrci v rámci šetření oslovili každého sedmého studenta podle abecedního seznamu. Na otázky v Česku odpovídalo 6 382 studentů, kompletní dotazník vyplnilo 4 664 z nich. Celkový počet účastníků ze všech států Evropské unie zatím není k dispozici.

Šetření Eurostudent se konalo již popáté (předchozí kolo se uskutečnilo v roce 2009). Průzkum byl v Česku financovaný z evropských fondů v projektu Kredo.

"Ve výsledcích je dobrá opora ke změnám vysokoškolské politiky," míní Fischer. Podle náměstka ministra školství pro výzkum a vysoké školství Tomáše Hrudy ale zjištění nejsou příliš v rozporu s tím, co resort dělá nebo chystá.  


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video