Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejdéle odloučená dvojčata k sobě našla cestu po 78 letech

  12:57aktualizováno  12:57
Adoptovaná Ann Huntová z Velké Británie bezmála osmdesát let netušila, že má dvojče. Zjistila to, až když pátrala po kořenech své matky. Sestru Elizabeth Hamelovou, kterou si matka nechala, mezitím život zavál do USA. Celé roky nevěřila, že by Ann mohla najít. Ve čtvrtek se shledaly po rekordních 78 letech.
Dvojčata se sešla až po 78 letech, je to nejdelší zdokumentované odloučení. Ilustrační foto

Dvojčata se sešla až po 78 letech, je to nejdelší zdokumentované odloučení. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Byl poslední dubnový den loňského roku, když Elizabeth Hamelové přistál ve schránce dopis ze zámoří. Tehdy sedmasedmdesátiletá seniorka z oregonského Portlandu se na chvíli zarazila a pak psaní zvědavě otevřela - na obálce bylo totiž razítko z Aldershotu, jejího rodného města ve Velké Británii.

"Když jsem ho otevřela a přečetla, málem mi vypadly oči z důlků," vzpomínala po roce v reportáži britské stanice BBC. Psala jí její sestra, dvojče, které nikdy nepoznala a které ji dokázalo najít po takřka osmdesáti letech. Za několik minut už telefonovala do Spojeného království.

"Skoro jsem nemohla mluvit," řekla pisatelka dopisu Ann Huntová. "Nechala jsem mluvit hlavně Elizabeth, musela jsem se štípnout, když jsem si uvědomila, že mám dvojče, sestru. Bylo tak báječné vědět, že nejsem na světě sama," vyprávěla Huntová. Na rozdíl od Elizabeth totiž celé roky netušila, že má sestru. Zjistila to až její dcera, která pátrala po rodinných kořenech.

Otec své dcery nikdy neviděl

Sestry se narodily v roce 1936 svobodné matce Alici Lambové, pomocnici v domácnosti a kuchařce. Otec se jmenoval Peters a byl voják ze základny, která tehdy sídlila v Aldershotu. Alici však opustil záhy poté, co otěhotněla a své děti nikdy neviděl. Lambová chtěla dát obě dcery k adopci, neměla peníze a navíc bylo v tehdejší době poměrně těžké ustát tlak okolí, které odsuzovalo "padlé" ženy s nemanželskými dětmi.

Nakonec však dala k adopci jen Ann, protože Elizabeth měla nemocnou páteř a Lambová se bála, že by si ji nikdo nevzal. Ann vyrostla v rodině Hectora a Gladys Wilsonových a o tom, že je adoptovaná, se dozvěděla, když jí bylo okolo patnácti let. Prozradila jí to jedna z tet. Už jako dospělá a vdaná začala po svých kořenech pátrat, ale odhalila je až její dcera Samantha, které se mravenčí prací podařilo sehnat dokumenty Alice Lambové.

Tak Ann zjistila, že má sestru a po dalším pátrání dohledala její adresu a napsala osudný dopis. Elizabeth, která o sestře věděla díky matce, nikdy nevěřila, že by se dokázaly sejít. "Nikdy by mě nenapadlo, že sestra zůstala v Adlershotu," řekla žena, která se před mnoha lety odstěhovala do USA. "Myslela jsem si, že může být kdekoli na světě a že bych ji nenašla," dodala ve čtvrtek, rok po prvním telefonickém rozhovoru, ve Fullertonu nedaleko Los Angeles.

Právě tam se ve čtvrtek poprvé setkaly a byla u toho řada novinářů a vědců. Sestry se totiž setkaly po 78 letech, čímž vytvořily rekord nejdelšího odloučení dvojčat na světě. Zpráva byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů. Do města je pozvala psycholožka Nancy Segalová, která dlouhodobě studuje shody a odlišnosti v životech odloučených dvojčat.

Autor:


Témata: adopce




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.