Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejdéle marodí zemědělci a stavbaři, ukázala nejnovější statistika

  3:13aktualizováno  3:13
Neschopenek sice ubývá, prodlužuje se však doba jedné nemoci - o šest dní. Nejdéle marodí lidé v zemědělství, lesnictví a stavebnictví, naopak nejkratší neschopenky si berou informatici. Vyplývá to z nových čísel, která zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Neschopenek ubylo, průměrná délka jedné nemoci se však prodloužila. Ilustrační foto

Neschopenek ubylo, průměrná délka jedné nemoci se však prodloužila. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

V zemědělství a lesnictví zůstávají lidé doma s nemocí průměrně 61 dní. Části marodů neschopenka kompenzuje období, kdy nemají práci.

"Souvisí to se sezonními pracemi – když není práce, jdou někteří zaměstnanci na neschopenku," říká ekonom Daniel Münich z institutu CERGE.

Tyhle praktiky nevymizely ani s novým zákonem, kvůli kterému loni o třetinu klesl počet vydaných neschopenek. Zákon však výrazně omezil krátkodobé marodění, protože první tři dny zůstává pacient doma zadarmo.

Jak Češi marodí

Počet neschopenek
1,44 milionu

Průměrná délka nemoci 45 dní

Nejdelší doba jedné neschopenky podle profese (ve dnech)
Zemědělství, lesnictví 60,52
Ubytování, pohostinství 52,16
Stavebnictví
50,28

Nejkratší doba jedné neschopenky
podle profese (ve dnech)
Informační a komunikační
činnosti
26,71
Peněžnictví a pojišťovnictví
29,87
Vzdělávání
31,21

Kde marodí lidé nejvíce
(Údaj uvádí počet neschopností na 100 pojištěnců)
Plzeňský kraj 37,34

Kde marodí lidé nejméně
Olomoucký kraj 31,65


Zdroj: ÚZIS

Ekonom Münich na druhou stranu připomíná, že zemědělství, lesnictví, stavebnictví jsou náročné obory, kde hrozí více zdravotních potíží.

"Zrovna teď jedu po silnici, kde pokračuje oprava, i když prší. Na zdraví dělníků se to musí projevit," konstatuje Jan Bazgier, ředitel firmy Lesostavby z Frýdku-Místku.

Má zkušenosti i se svými dělníky – extrémní zátěž a práce za každého počasí se na nich podepisuje, potřebují častěji doktora než člověk z kanceláře, uvolňují se z práce na rehabilitace.

"Mladí se do tohoto oboru netlačí, každý tedy pracuje do poslední chvíle a my jim nemůžeme nabídnout lehčí práci, protože ji pro ně nemáme," říká Bazgier.

Nejméně neschopenek od začátku 60. let

Lékaři loni vydali 1,44 milionu neschopenek, na každých sto pojištěnců jich v průměru připadlo čtyřiatřicet, o třicet procent méně než o rok dříve. Pokles je to obrovský – máme nejmíň práceneschopných od začátku 60. let.

Ale čísla se zřejmě začnou mírně zvyšovat. "Lidé se trochu naučí zneužívat systém, ale na úroveň z roku 2008 se to určitě nedostane, protože dřívější systém byl neuvěřitelně rozhazovačný a nikdy se k němu nevrátíme," míní ekonom Münich.

Na jednu stranu u nás ubylo krátkých nemocí, ale zároveň doba jedné pracovní neschopnosti narůstá. "Zvedlo se to na 45 dní, což je nárůst o šest dní," upozornila Helena Chodounská z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). 45 dní – to je průměrná délka jedné nemoci v administrativě, o dva dny více vykazuje zdravotnictví a sociální činnost.

Nejkratší neschopenky si berou například informatici (27 dní) nebo lidé z pojišťovnictví a peněžnictví (30 dní). "Mohu potvrdit, že neschopenek vypisuji podstatně méně. Pacienti to častěji řeší tak, že si berou volno," říká praktický lékař z Jindřichova Hradce Lubor Kinšt.

Stále častěji vidí případy, které jsou běžné v zahraničí – zaměstnavatel si svého člověka cení natolik, že neschopenku neřeší a řekne mu, ať zůstane tři dny doma a vrátí se, až se vyleží.

Na nemoc si berou dovolenou, ale k doktorovi zajdou

Pacienti si sice nenechávají tak často napsat neschopenku, ale k lékaři si přesto dojdou – že by návštěvy omezovali kvůli poplatku, to už neplatí. Ještě v roce 2008, kdy se začalo v ordinaci platit třicet korun, ošetřili praktici o 13 procent pacientů méně a na jednoho pacienta připadlo 5,1 návštěv za rok. Teď lékaři říkají, že mají pacientů skoro stejně jako v době před poplatky.

Podle doktora Kinšta se vracejí pacienti s banalitami. "Zrovna minulý týden přišel pacient a říká: Měl jsem tady bulku, ale už ji nemám. Mohlo to být hmyzí kousnutí, mohlo to být cokoliv. Po týdnu to nezjistím. Tohle jsou věci, které systém prodražují," podotýká praktický lékař.

Nezpochybňuje účinek poplatků, jen si myslí, že tu skutečnou regulační funkci plnily jen zpočátku: přinutily lidi přemýšlet, jestli potřebují doktora. Teď už si zvykli, že platí, a jdou i s banalitami.

"Pak je ale problém s tím, že tyhle návštěvy odčerpávají peníze a nezbývá dost na drahou léčbu," podotýká Lubor Kinšt.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.