Celkem obývá vody na jihu Namibie až 900 tisíc tuleňů. Ochránci zvířat se proti jejich vybíjení staví kdekoli na světě, v případě jihoafrické země jsou ale navíc rozhořčeni obzvláště brutálním způsobem lovu, napsal deník The Times.
Aktivisté však nemají moc šancí na úspěch, vláda lov podporuje jako zdroj příjmů a potravy zchudlých obyvatel. Vybíjení ploutvonožců je podle kabinetu potřeba kvůli rybolovu, navíc při něm lovci získávají kůže vyvážené do Austrálie. Stejně tak je v průmyslu využíván tulení tuk.
Namibijský ministr rybolovu Bernard Esau argumentuje tím, že tuleni ročně sežerou 900 tisíc tun ryb, což je třetina toho, co tamní rybáři uloví. Ti si prý navíc už nyní stěžují, že tuleni pronásledují jejich lodě a vybírají z nich jejich úlovky.
"V našich vodách je téměř milion tuleňů, a protože se jejich kolonie stále rozrůstají, musíme je redukovat. Nejde o porážku, ale o sklizeň," prohlásil ministr. Už nyní je podle něj vidět výsledek této "sklizně", oproti loňsku prý rybáři chytili více sardinek.
Aktivisté však na tato slova neslyší. Vláda podle nich chrání rybářské společnosti a za vším je jen ekonomický zisk. "Populace tuleňů se snížila z dvou milionů na méně než 700 tisíc jedinců. Tuleni jsou i na seznamu Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy i na Červeném seznamu Mezinárodní unie pro ochranu přírody," uvedla Pat Dickensová z organizace Seals of Nam.
Anneke Britsová, předsedkyně organizace Fur Free SA, už také vyzvala mezinárodní společenství, aby bojkotovalo namibijské výrobky, dokud lovci se zabíjením nepřestanou.
Kritice čelí kvůli vybíjení tuleňů také Kanada, která loni v březnu zvedla kvóty pro jejich lov. Tamní ministr pro rybolov krok obhajoval tím, že se ploutvonožci u břehů Atlantiku přemnožili (čtěte více).
